Začerňování úřednických podpisů

Podpis úředníka na správním rozhodnutí je sice osobním údajem, není však důvod jej začerňovat, pokud o dokumenty někdo požádá podle informačního zákona. Vypovídá totiž o úřední činnosti funkcionáře nebo zaměstnance veřejné správy, uvedl Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém rozsudku 1 As 300/2024 - 41.

Nejvyšší správní soud rozhodoval v kauze, která má počátek v Karlovarském kraji. Muž požádal Městský úřad Sokolov o poskytnutí kopie usnesení o zastavení přestupkového řízení. Měl podezření, že listina je antedatovaná, a pochybnost, kdo ji ve skutečnosti podepsal. Úřad mu vyhověl jen částečně. Anonymizoval osobní údaje člověka, jehož se rozhodnutí týkalo, i podpis úřední osoby na usnesení.

Rozhodnutí potvrdil Krajský úřad Karlovarského kraje. Konstatoval, že podpis je jako osobní údaj v praxi zneužitelný. Je prý nutné respektovat osobní a soukromý život úřední osoby. Muž se obrátil na Krajský soud v Plzni, který jeho žalobu zamítl, NSS však verdikt zrušil.

„Výkon veřejné moci není soukromou záležitostí veřejných osob,“ uvedl NSS. Zdůraznil, že existuje celá škála informací o úřednících, které mají soukromou povahu a nevypovídají o úřední činnosti: například jakému fotbalovému klubu fandí nebo zda mají na zahradě bazén. Podpis na správním rozhodnutí je však součástí výkonu veřejné funkce.

Rozhodnutí NSS znamená, že úřady musí při poskytování správních rozhodnutí zachovávat i podpisy úředních osob, pokud je žadatelé požadují. „Pokud by úřední osoba vnímala poskytování grafického znázornění svého vlastnoručního podpisu jako problémové, může zvolit elektronický podpis, a to ideálně ve verzi, která nezobrazí v digitálním podpisu grafické provedení podpisu vlastnoručního,“ stojí v rozsudku.

V informačním sporu nyní znovu rozhodne Krajský úřad Karlovarského kraje, bude vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Podle materiálů: ČTK, NSS, Advokátní deník