Má obec povinnost postarat se o toulavé kočky a zařídit jejich kastraci?
V pravidelné rubrice přinášíme otázky a odpovědi z právní poradny, kterou provozuje pro členské obce legislativní oddělení Sdružení místních samospráv ČR. Vybíráme pro vás záměrně ta témata, která se samospráv týkají obecně.
Dotaz
Na obecní úřad přišla stížnost na kočky, které se volně pohybují na území obce a údajně nemají žádného vlastníka, s tím, že jsme povinni se o taková zvířata postarat a zařídit jejich kastraci. Je to pravda?
Odpověď
Podle našich zkušeností se starostové s podobnými stížnostmi setkávají poměrně často. § 494 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) stanoví, že na živá zvířata se v rozsahu, ve kterém to neodporuje jejich povaze, použijí obdobně ustanovení o věcech. Toulavé kočky tedy mají stejný právní režim jako opuštěná věc, na což stěžovatelé poukazují.
§ 1058 NOZ uvádí, že je-li nalezeno zvíře, u něhož je zjevné, že mělo vlastníka, oznámí nálezce nález bez zbytečného odkladu obci, nelze-li z okolností poznat, komu má být vráceno. Obec tedy má povinnost se o opuštěná a ztracená zvířata postarat, a tím pádem i hradit náklady spojené s péčí o ně – zejména na potravu, na veterinární ošetření atd.
Zároveň podle § 1059 odst. 1 NOZ platí, že je-li nalezené zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a nepřihlásí-li se o ně nikdo do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude k němu nálezce vlastnické právo. § 1059 odst. 2 NOZ stanoví, že prohlásí-li nálezce obci, že zvíře nabýt nechce, a svěří-li obec zvíře neodvolatelně osobě, která provozuje útulek pro zvířata, může tato osoba se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo nepřihlásí do čtyř měsíců ode dne, kdy jí bylo zvíře svěřeno.
Nálezce má každopádně povinnost oznámit a odevzdat nalezené zvíře obci (s níž by se poté mohl dohodnout, že zvíře bude opatrovat). Vzhledem k tomu, že je v zájmu obce předcházet nekontrolovanému množení koček v souvislosti s povinností se o opuštěná zvířata postarat, může obec kastraci těchto zvířat zajistit a uhradit.
Pozor na příklady špatné praxe, které zakazují krmení toulavých zvířat
Dovolujeme si upozornit na „příklady špatné praxe“, kdy obec vydává vyhlášku zakazující krmení toulavých zvířat bez toho, aniž by byly v regionu zajištěny např. podpůrné kastrační programy, adopční programy a útulky s dostatečnou kapacitou. Kvůli zákazu krmení zvířata hynou, což je klasifikováno jako týrání, které je v rozporu se zákonem. Za týrání zvířat může být obci uložena pokuta ve výši až tří milionů korun.
Při sestavování rozpočtu obce bychom doporučili do položky Paragraf 1014 – Ozdravování hospodářských zvířat, polních a speciálních plodin a zvláštní veterinární péče podle vyhlášky o rozpočtové skladbě stanovit určitou částku s ohledem na velikost obce a stav toulavých zvířat na jejím území na provedení kastračních úkonů tak, aby bylo možné případné kastrace hradit z obecního rozpočtu bez provedení rozpočtového opatření. Stejně tak je dobré počítat v tomto paragrafu s částkou na odchyt toulavých psů odbornou firmou a jejich umístění do útulku.