Archiv článků (rubrika Životní prostředí)

Větší ochrana dřevin, změny pravidel ochrany ohrožených druhů živočichů i rostlin a vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. To jsou zásadní změny, které přináší novela zákona 114 o ochraně přírody a krajiny. Novelu zákona projednala Poslanecká sněmovna v prvním čtení.

V roce 2030 vejde v platnost zákaz skládkování komunálního odpadu. Kraj Vysočina nabízí podporu systémovému řešení odpadového hospodářství obcím v regionu a snaží se pro ně připravit vhodné podmínky k následnému zpracování odpadů. Cílem je nalézt volné kapacity společností, které využijí odpady energeticky.

Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek, jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí, ale i pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích. Součástí novely je také snížení administrativy, digitalizace a zkvalitnění podkladů pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší. Zákon, který ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel, začne platit od 1. března 2025.

Do čtrnáctého ročníku ankety Alej roku, vyhlašované organizací Arnika, nominovali lidé 59 alejí a stromořadí z dvanácti krajů v České republice a Hlavního města Prahy. Z Karlovarského kraje nepřišla žádná nominace

Začíná třetí ročník soutěže Zelená obec roku, která oceňuje města a obce za inovativní přístup k udržitelnému rozvoji a motivuje k dlouhodobým řešením v oblasti udržitelnosti, ochrany životního prostředí a zapojení občanů. Vítězné obce a města si rozdělí finanční odměnu v celkové výši 1,3 milionu korun a získají odborné poradenství od expertů ze společností ČSOB Advisory/EU Centra a platformy Green0meter. Přihlášky jsou otevřené do 23. 3. 2025.

Už tři roky funguje dohoda o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Česká a polská vláda ji podepsaly 3. února 2022. Díky dohodě polská strana dostavěla a testuje plnou funkčnost stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Vznikl také zemní val, který přispívá k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, znečištěním ovzduší a světlem a má zlepšit krajinný ráz.

Ani po třech letech od podpisu dohody mezi Českou republikou a Polskem o řešení dopadů těžby v dole Turów není jisté, jak dobře a zda vůbec funguje podzemní bariéra, která má zabránit odtékání vody z českého území. Dohodu oba státy uzavřely 3. února 2022, její zásadní část se týká právě ochrany podzemní vody na českém území.

Rok 2025 je třetím rokem, kdy pokračuje spolupráce obcí s kolektivním systémem NEVAJGLUJ a.s., který svým partnerským obcím přispívá na úhradu nákladů na úklid, soustřeďování a další nakládání s odpady tabákových výrobků s filtry (typicky nedopalky). Za rok 2023 bylo asi 540 obcím vyplaceno téměř 29 milionů. V roce 2024 spolupracovalo s NEVAJGLUJ a.s. více než 1300 obcí a měst, ve kterých žije skoro 7,4 milionu obyvatel. Všechny tyto obce mají nárok na vyplacení smluvních úhrad. Jedinou povinností, kterou obce musí splnit, aby mohly získat úhradu nákladů podle smlouvy, je každoroční vyplnění Ročního dotazníku, který se váže na uzavřený předchozí rok.

V reakci na loňské povodně vznikne ve Zlínském kraji pracovní skupina, která se zaměří na plánování a realizaci účinných protipovodňových opatření. Jejím cílem bude lepší ochrana obcí a krajiny před extrémními srážkami a jejich následky. Na jejím zřízení se dnes na krajském úřadu shodli zástupci Zlínského kraje, Povodí Moravy, Lesů ČR, Pozemkového úřadu, Ředitelství silnic Zlínského kraje, Správy a údržby silnic i devět starostů z mikroregionu Žídelná, jehož obce loni dvakrát postihla stoletá voda.

Starostové upozorňují, že informace České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) z konce loňského roku, že od ledna 2025 mohou lidé v celé České republice odkládat plechovky do žlutých kontejnerů, není pravdivá. Pravidla třídění odpadu totiž nastavují jednotlivé obce a města a většina z nich dosud nezavedla tzv. multikomoditní sběr, který by umožňoval společné třídění kovů, plastů a nápojových kartonů.

Česká krajina čelí problémům, které ovlivňují její schopnost plnit funkce nezbytné pro lidskou společnost. Jedním z problémů je úbytek biodiverzity a eroze ohrožující úrodnost půdy, nedostatečná schopnost zadržovat vodu zase škodí během sucha i povodní. Potřebná řešení jsou přitom často dobře známá, ale nebyla dosud souhrnně a celoplošně uplatňována.

V obci Vysočina v Pardubickém kraji začíná architektonickou studií každý projekt. Třináctiletá spolupráce s architektkou při zástavbách je podle starosty Vysočiny, poslance a místopředsedy SMS ČR Tomáše Dubského tou nejlepší vizitkou.

V průběhu roku vstoupí v platnost nová povinnost, která zavede minimální podíl 5 % biopotravin ve veřejném stravování. Ty se nově objeví v jídelníčku veřejných institucí, jako jsou například nemocnice, úřady, menzy či domovy seniorů. U škol je tento podíl stanoven na 2 % z hmotnosti porce. Podle průzkumu Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO realizovaného ve spolupráci s agenturou Ipsos tuto změnu podporuje více než polovina Čechů. Důležitost původu potravin zdůraznilo dokonce 70 % dotázaných.

Komplexní protipovodňová ochrana horního toku řeky Opavy zajistí ochranu pro tisíce domácností v několika městech a obcích. S jejich zástupci v Krnově jednal ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) spolu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a vedením Povodí Odry. Cílem je vybudovat funkční protipovodňovou ochranu bez zbytečných průtahů.

Třístrannou dohodu týkající se protipovodňových opatření na ochranu města Krnov podepsal ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), krnovský starosta Tomáš Hradil a generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč. Memorandum o pokračování spolupráce mezi Povodím Odry a městem Krnov obsahuje rámcový harmonogram postupných kroků. Zároveň řeší rozdělení úkolů a kompetencí tak, aby se realizace staveb na území Krnova dostala do souladu s obdobím realizace Vodního díla Nové Heřminovy.

Hlasování o nejoblíbenější alej roku 2024 je v plném proudu. Svůj hlas můžete odevzdat na stránkách alejroku.cz, kde si stačí vybrat svou favoritku. Až do této chvíle nebyly vidět průběžné výsledky, ale od dnešního dne odhalujeme, kolik hlasů jednotlivé aleje získaly. Sledujte, jak se daří té vaší oblíbené, a podpořte ji, aby se dostala co nejvýše v žebříčku.

Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě a najdeme zde i mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou.

Aby textil nekončil na skládkách, mají obce od Nového roku povinnost zajistit jeho třídění. Má to ale háček. Řada z nich stále ještě nemá sběrné místo nebo kontejner, a zejména těm nejmenším se třídění značně prodraží.

Jakkoli je Česká republika v rámci EU řazena mezi vodohospodářsky nejvyspělejší země, nároky na čistírny odpadních vod (dále jen ČOV) u nás stále rostou. Čištění odpadních vod čelí nelehké výzvě v podobě potřeby odstraňovat velmi malé částice, tzv. mikropolutanty. V odpadních vodách roste nejen objem pevného odpadu, ale také množství mikročástic v podobě mikroplastů a léčiv, které prokazatelně škodí životnímu prostředí i lidskému zdraví.

Jak jsou na tom jednotlivé obce s produkcí komunálního a objemného odpadu či s tříděním papíru, skla nebo kovů ukazuje nový datový nástroj, který zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí CENIA. Na jednom místě tak zájemci najdou přehledně data o odpadovém hospodářství na místní úrovni, což podpoří efektivnější plánování v oblasti nakládání s odpady.

Olomoucký kraj vyhlásil nadlimitní veřejnou zakázku na likvidaci zhruba 40 tisíc tun povodňových odpadů. Předpokládaná hodnota této zakázky byla stanovena na 120 miliónů korun. Povodňové odpady jsou shromážděny na k tomu určených místech, takzvaných deponiích. První se nachází u Mikulovic a druhá u Velké Kraše.

Kompletní projektová dokumentace pro stavební povolení k Novým Heřminovům bude podle předpokladu hotová letos v červenci, samotná stavba začne v říjnu 2027 a přehrada bude uvedena do provozu v roce 2032. Harmonogram jednotlivých fází stavby od začátku až do konce připravilo Ministerstvo zemědělství a Povodí Odry.

V roce 2024 byl spuštěn projekt DeKLARed ADAPTRegions, který je financovaný z programu Interreg Rakousko–Česko 2021–2027. Cílem projektu je podpořit adaptační opatření v reakci na klimatickou změnu a vytvořit podmínky pro jejich efektivní zavádění v příhraničních regionech České republiky a Rakouska.

Dne 24. 4. 2024 přijal Evropský parlament v prvním čtení Nařízení o obalech a odpadech z obalů neboli „Packaging and Packaging Waste Regulation“. Přestože schválené znění bylo přijato po zdlouhavém vyjednávání v Radě EU, kde řada členských států uplatňovala svoje výhrady, v Evropském parlamentu prošlo v prvním čtení velkou většinou hlasů. Většina nařízením stanovených povinností pak začne platit již 18 měsíců po datu jeho vstupu v platnost (předpoklad je, že to nastane někdy v polovině roku 2026).

Produkce odpadů v roce 2022 v Evropské unii dosáhla na hodnotu 2233 milionů tun. Největším producentem se stalo Německo (386 milionů tun) následované Francií (345 milionů tun) tyto dvě země tvořily společně téměř třetinu produkce odpadů celé EU.

V Biskupicích dokončili první z adaptačních a protipovodňových opatření, takzvanou nádrž Žaběnec o rozloze téměř dvou hektarů. Na nákladech ve výší 8,5 milionu korun se jedním milionem podílel Pardubický kraj, proto se dokončení stavby zúčastnili hejtman Martin Netolický a radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.

Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost povinnost odděleného sběru textilního odpadu, kterou stanovuje nový metodický pokyn Ministerstva životního prostředí. Tento krok má za cíl zvýšit recyklaci textilních materiálů a snížit množství odpadu ukládaného na skládky. Pokyn zároveň poskytuje obcím, městům i dalším subjektům praktické rady a návod, jak se na tuto změnu připravit. Co nová pravidla přinášejí a jaký dopad budou mít na odpadové hospodářství?

Hned trojice ministrů české vlády vystoupila na konferenci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), která se konala 13. až 14. listopadu 2024 v Českých Budějovicích. Diskusního stolu s regulátory se zúčastnili Marek Výborný (zemědělství), Petr Hladík (životní prostředí) a Lukáš Vlček (průmysl a obchod). Debatě byli přítomni také Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR, členové představenstva SOVAK ČR Ondřej Beneš a Vladimír Stehlík. Moderátor Pavel Hájek položil přítomným řadu otázek, z diskuse jsme vybrali to nejdůležitější.

Podle zveřejněných údajů a analýzy Centra pro dopravu a energetiku, získaly projekty zaměřené na spalování odpadu druhou nejvyšší finanční podporu z Modernizačního fondu, hned po projektech zaměřených na vytápění plynem. Přidělené miliardy směřují nejčastěji do výstavby nových zařízení pro energetické využití odpadu, tzv. ZEVO.

Statutární město Ostrava neustává v likvidaci jmelí, nepříjemného stromového parazita, poškozujícího městskou zeleň. V rámci již třetí etapy projektu s názvem „omezení nadměrného šíření jmelí bílého“ bude odborně ošetřeno dalších 599 stromů na území města. Společnost Ostravské městské lesy a zeleň, s níž byla uzavřena příslušná smlouva o dílo, se tentokrát zaměří na ošetření stromoví v městských obvodech Poruba a Radvanice a Bartovice.

Jaké jsou pohledy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji? Co to vlastně znamená? Jak se do škol a k veřejnosti dostávají aktuální informace o této oblasti? O tom všem se diskutovalo na jednání Krajské pracovní skupiny EVVO, které se uskutečnilo v jednacím sále Rady Pardubického kraje.

V programu Ministerstva průmyslu a ochodu, který se zabývá odstraněním ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji, byly schváleny další projekty. Na ty z Karlovarského kraje míří zhruba 75,5 milionu korun. Rozhodla o tom meziresortní komise na svém 56. zasedání, kde schválila a doporučila k realizaci právě dva projekty z Karlovarského kraje.

V duchu schváleného a zatím díky postojům EU nezměnitelného řešení evropské budoucnosti, a to nejen v oblasti výroby automobilů, bude brzo docházet ve jménu snižování uhlíkové stopy a uhlíkové neutrality k propouštění zaměstnanců nebo i k zavírání v dalších evropských podnicích, včetně mnohých u nás.

Stávající znění zákona o odpadech obsahuje od svého počátku povinnost pro obce plnit třídící cíle. V letech 2025, 2030 a 2035 musí obce separovat minimálně 60 %, 65 % a 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Zatímco v Česku čeká novelu zákona o obalech zavádějící zálohový systém na PET lahve a plechovky hlasování v dolní komoře Parlamentu, Rumunsko a Maďarsko už sbírají první plody nově fungujícího systému. Se zálohováním je v obou zemích dobře seznámena již většina společnosti, Rumunsko navíc v říjnu dosáhlo 85 % úrovně sběru zálohovaných obalů. Na Slovensku vrací po 3 letech od zavedení systému zálohované obaly 95 % obyvatel. V příštím roce zálohování spustí i Rakousko a Polsko.

Současná klimatická politika EU i přijaté mezinárodní dohody ke klimatu, počínaje Rámcovou dohodou OSN ke klimatické změně z r. 1992, ztratily oprávnění ke svému pokračování. Jsou založeny nikoli na nejnovějších vědeckých důkazech, nýbrž na někdejší víře některých odborníků před 30–40 lety, že určující příčinou globálního oteplování Země v posledním půlstoletí jsou rostoucí antropogenní emise CO₂ a dalších nekondenzačních skleníkových plynů.

Kvalita životního prostředí v Česku se díky zásadním investicím do jeho ochrany zlepšuje a postupně se snižuje uhlíková náročnost ekonomiky, potvrzuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023. Rychlejší odklon od fosilních zdrojů energie brzdí vnější faktory jako kolísání cen a dostupnost energie kvůli nestabilní geopolitické situaci. To ovlivňuje chování domácností a firem ve vztahu k životnímu prostředí.

Krasové oblasti patří mezi nejcitlivější ekosystémy v České republice. Ministerstvo životního prostředí představilo novou výzvu pro obce v CHKO Moravský kras a CHKO Český kras. Cílem je zamezit znečištění podzemních a povrchových vod a zajistit účinnější ochranu tohoto unikátního prostředí.

Novela zákona o ochraně ovzduší je po ochraně vody a půdy dalším krokem k ochraně přírody. Rozšiřuje povinné kontinuální měření emisí na další zdroje a zavádí elektronické hlášení výsledků do centrálního systému, což umožní okamžitý přístup k datům. Stavební firmy budou nově přímo ze zákona odpovědné za minimalizaci prašnosti na staveništích a při demolicích.

Rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny přináší zásadní změny. Ty se týkají nejen ochrany stromů, ale také změny pravidel ochrany ohrožených druhů živočichů i rostlin nebo vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Novela zákona přináší i konkrétní opatření na ochranu opylovačů a omezení světelného znečištění. Návrh zákona schválila vláda.

Anglickým slovem littering, který v češtině nemá zatím ekvivalent, se označují volně pohozené odpadky na veřejných prostranstvích mimo odpadkové koše a další prostředky určené ke sběru odpadů.

Lépe se bránit a napravovat škody na vodě, půdě nebo stanovištích chráněných druhů. To je cílem novely zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Díky novele bude možné zefektivnit a zrychlit proces řešení nejzávažnějších škod na životním prostředí a také rychle reagovat při provádění preventivních opatření tak, aby se co nejvíce minimalizovaly negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Návrh novely schválila vláda.

Na začátku listopadu vydalo Ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko SEA k aktualizovaným zásadám územního rozvoje Zlínského kraje vymezující plochu pro vodní dílo Vlachovice a plochu pro přírodě blízká opatření. Následně 21. listopadu vydalo MŽP tzv. závěr zjišťovacího řízení v procesu posuzování vlivu na životní prostředí, čímž byla završena první fáze procesu vedoucí k vydání stanoviska EIA k vodnímu dílu. Nádrž Vlachovice poskytne zásadní zázemí pro protipovodňovou ochranu regionu i pro zachování stabilních vodních zdrojů v obdobích sucha.

V dnešní době trávíme až 90 % času uvnitř budov – doma, v kancelářích či veřejných prostorech. Platí to i pro budovy ve vlastnictví obcí a měst – školy, kulturní zařízení, budovy úřadů atd. Vnitřní prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme, však může skrývat nebezpečí pro naše zdraví. Znečištěný vzduch, špatná ventilace, nedostatek přirozeného světla nebo nevhodná akustika mohou mít zásadní dopad na náš fyzický i psychický stav. Přestože jsou tyto faktory často přehlíženy, jejich vliv na zdraví lidí je nepopiratelný.

Od roku 2003 bylo podél silnic v Česku vykáceno téměř 348 tisíc stromů. Náhradou za ně vysázeli silničáři pouze 213 tisíc stromků. V praxi to znamená, že za každé tři vykácené stromy bylo vysazeno pouze jeden a půl nového, což přispívá k postupnému úbytku dřevin rostoucích v české krajině mimo les.

Téměř 10 000 nových obyvatel, 3000 chybějících bytů a nedostatek lékařů. Na druhé straně vyšší příjmy obcí, vyšší zaplněnost dosud málo vytížených školských zařízení a do budoucna lepší prosperita regionu. To jsou některé ze závěrů studie, která řeší socioekonomické dopady dostavby bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Budoucnost evropské zelené politiky se na první pohled může zdát nejistá. Diskuze na konferenci Bold Future o udržitelné budoucnosti Česka pořádané expertní skupinou Frank Bold ale ukázaly, že pro mnohé podnikatele jsou udržitelná opatření a zmírňování dopadů na životní prostředí a společnost už nedílnou součástí obchodní strategie. Ekonomicky se jim totiž vyplácí.

Kvalita životního prostředí v Česku se díky zásadním investicím do jeho ochrany zlepšuje a postupně se snižuje uhlíková náročnost ekonomiky, potvrzuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023. Rychlejší odklon od fosilních zdrojů energie brzdí vnější faktory jako kolísání cen a dostupnost energie kvůli nestabilní geopolitické situaci. To ovlivňuje chování domácností a firem ve vztahu k životnímu prostředí.

Příprava výstavby vodárenské nádrže Vlachovice pokračuje aktuálně řešením otázky odkanalizování obcí v okolí nádrže. V úterý 12. listopadu jednali zástupci dotčených obcí, Zlínského kraje, Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a Povodí Moravy o připravovaném návrhu memoranda navrženého ze strany obcí, které má za cíl prohloubit vzájemnou spolupráci při přípravě a realizaci vodního díla Vlachovice.

V polovině října se se téměř tři desítky starostů, energetických manažerů, zástupců energetického průmyslu a manažerů českých zařízení na energetické využití odpadu vypravily do bavorského Schwandorfu, kde již 40 let funguje odpadová elektrárna. Akce se uskutečnila v rámci projektu Přeshraniční spolupráce v oblasti snižováním energetické náročnosti, podpořeného z německého programu nazvaného Evropská iniciativa na ochranu klimatu (EUKI).