Hospodaření samosprávných celků za 10 měsíců 2024

V období deseti měsíců za posledních 12 let vykázala územní samospráva deficit rozpočtu pouze jednou, a to v roce 2020 ve výši 1 % celkových příjmů. V průměru každý rok obce a kraje odložily stranou 4 % celkových příjmů. Jejich rozpočtové hospodaření se tak značně odchyluje od obecně uznávaného principu správného fungování ve veřejném sektoru, které předpokládá vyrovnaný rozpočet v delším období.

Územní samospráva celkem

Celkové příjmy územní samosprávy během 10 měsíců loňského roku ve srovnání se stejným období roku předchozího výrazně zpomalily. Územní samosprávy získaly do rozpočtu 639,9 mld. Kč, což je meziročně pouze o 2 % více. V roce 2023 se přitom meziročně zvedly až o 14 %. Na snížení tempa růstu příjmů se podílely zejména daňové příjmy, jejichž dynamika poklesla z 16 % na 2 %. Je za tím snížení výnosu daně z příjmů právnických osob a nezměněný výnos daně z přidané hodnoty. Daňové příjmy přitom tvoří více než polovinu celkových příjmů územní samosprávy, a tak jejich pomalý růst značně ovlivnil celkové příjmy.

Také pomoc státu ve formě dotací byla loni nižší. Meziročně se jejich celkový objem snížil o 5 %, především v důsledku poklesu objemu investičních dotací o 16 %. Neinvestiční dotace poklesly méně, a to o 3 %. Obdobný růst jako o rok dříve zaznamenaly nedaňové příjmy, z části v důsledku výplaty věřitelů Sberbank. Stejnou rychlostí jako nedaňové příjmy vzrostly i příjmy kapitálové, i když jejich váha v celkové struktuře příjmů je malá, a tak celkové příjmy příliš neovlivňují. I tak však byly kapitálové příjmy nižší než např. v roce 2022. Takže nadměrný prodej obecního a krajského majetku v důsledku jejich nižších příjmů z daní se nekonal.

Výdaje územní samosprávy rostly rychleji než příjmy, a to o jeden procentní bod. I tak to byl mnohem nižší růst výdajů než o rok dříve. O něco vyšší dynamika výdajů, než příjmů se promítla do snížení přebytku rozpočtu ve srovnání se stejným obdobím roku 2023. Zatímco v roce 2023 se na celkových příjmech přebytek rozpočtu podílel 9 %, loni to bylo o dva procentní body méně. Nižší dynamice příjmů územní samospráva přizpůsobila výdajovou politiku, a přitom vydala na investice stejný díl příjmů jako o rok dříve. Jak běžné, tak kapitálové výdaje vykázaly stejnou dynamiku ve výši 3 %. Ve stejném období roku 2023 se jejich celkové výdaje zvedly o 11 %.

Navzdory zpomalení růstu celkových příjmů obce i kraje pokračovaly v dosavadním trendu zvyšování objemu svých úspor a snižování svého dluhu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Krajské samosprávy

Po delší době se příjmy krajů v daném období meziročně snížily. Za 10 měsíců loňského roku dosáhly 293,8 mld. Kč, což je o 1 %, resp. o 3,6 mld. Kč méně než o rok dříve. Ještě většímu snížení jejich příjmů zabránil růst nedaňových příjmů o 4,5 mld. Kč, ovlivněný mj. výplatou věřitelů Sberbank. Daňové příjmy se meziročně zvedly o 2,1 mld. Kč, kapitálové příjmy se nezměnily. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenaly investiční dotace, a to o 7,4 mld. Kč, nižší byly i neinvestiční dotace, a to o 2,8 mld. Kč. Objem investičních dotací krajů však byl v roce 2023 značně vysoký. Navzdory poklesu byl objem dotací vyšší než ve stejném období roku 2022.

Objem výdajů krajské samosprávy se meziročně téměř nezměnil, resp. vzrostly pouze o 0,2 mld. Kč. Kapitálové výdaje poklesly o 6,6 mld. Kč, běžné výdaje se naopak o 6,8 mld. Kč zvýšily. Výsledem rozpočtového hospodaření byl přebytek ve výši 11,6 mld. Kč, což je o 3,8 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2023.

Investiční dotace krajů pokryly jeho kapitálové výdaje z 32 %, o rok dříve to bylo 46 %. Nižší bylo i provozní saldo. Jeho podíl na běžných příjmech poklesl ze 13 % na 11 %. Logický byl pak pokles podílu kapitálových výdajů na celkových příjmech v daném období. Prostředky, které měly kraje k dispozici na financování investic, tj. provozní přebytek, investiční dotace a kapitálové příjmy, převýšily objem uskutečněných investic o 11,6 mld. Kč, o rok dříve to bylo o 15,4.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Hlavní město Praha

Rovněž příjmy Prahy příliš nerostly. Pražský rozpočet disponoval v období od ledna do konce října 2024 částkou 114,8 mld. Kč, což je jen o 1 % více než ve stejném období roku 2023. I zde došlo k velmi výraznému meziročnímu poklesu tempa růstu příjmů. Výdaje naproti tomu vzrostly meziročně o 5 %. Výsledný přebytek rozpočtu ve výši 19,2 mld. Kč byl o 3,7 mld. Kč nižší než o rok dříve. Praha tak „ušetřila“ za loňských deset měsíců 17 % disponibilních příjmů, což je o tři procentní body méně než o rok dříve.

O meziroční růst příjmů o 0,8 mld. Kč se zasloužily daňové příjmy příspěvkem ve výši 1,6 mld. Kč, dále kapitálové příjmy (0,4 mld. Kč) a investiční dotace (0,3 mld. Kč). Meziroční pokles zaznamenaly nedaňové příjmy (o 1,2 mld. Kč) a neinvestiční dotace (o 0,3 mld. Kč). Celkový objem dotací se tak meziročně prakticky nezměnil, v jejich rámci však investiční dotace, které bývají v Praze tradičně velmi nízké, se meziročně zvedly o více než 50 %.

Na meziročním růstu celkových výdajů o 4,5 mld. Kč participovaly především kapitálové výdaje příspěvkem ve výši 3,6 mld. Kč, ty běžné se zvedly jen o 0,9 mld. Kč. Z celkových příjmů věnovala Praha na kapitálové výdaje 17 %. I před značný růst financovaly investiční dotace pouhá 4 % kapitálových výdaje, o jeden procentní bod více než o rok dříve. Běžné příjmy se meziročně nezměnily, zatímco běžné výdaje mírně vzrostly, a tak se mírně snížil i provozní přebytek.

Souhrn prostředků, které měla Praha v tomto období na bezrizikové financování investic (provozní přebytek, kapitálové příjmy a investiční dotace) převýšil kapitálové výdaje o 19,2 mld. Kč. Objem peněz, které Praha mohla věnovat na investice, ale neudělala tak, byl sice nemalý, ale se ve srovnání s předchozím rokem snížil.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ostatní obce

Příjmy všech obcí bez Prahy se ke konci říjny loňského roku meziročně zvýšily o 3 % na částku 293,8 mld. Kč a jejich výdaje stouply o 5 % na 274 mld. Kč. Obce i tak vykázaly přebytek rozpočtu, který se částkou 19,8 mld. Kč na příjmech podílel 7 %. Je to o dva procentní body méně než o rok dříve.

Za deset měsíců roku 2024 se příjmy ostatních obcí v porovnání se stejným obdobím roku předchozího zvýšily o 9,6 mld. Kč. Na této částce se nejvíce podílely nedaňové příjmy (vliv výplaty věřitelů Sberbank), a to 7,2 mld. Kč. Přírůstek daňových příjmů (ovlivněný i zvýšenou sazbou daně z nemovitých věcí) dosáhl 3,4 mld. Kč, investiční dotace přispěly 2,2 mld. Kč a kapitálové příjmy 0,7 mld. Kč. Jedinou položkou, jejíž objem byl meziročně nižší, byly neinvestiční dotace, které se meziročně snížily o 3,9 mld. Kč.

Jestliže se dotace na příjmech ostatních obcí v roce 2023 podílely 16 %, loni to bylo o jeden procentní bod méně. Daňové příjmy tvořily loni 69 % celkových příjmů, o jeden procentní bod méně než v předchozím období.

Na přírůstku výdajů o 14,2 mld. Kč se běžné výdaje podílely 7,3 mld. Kč a kapitálové pak 6,9 mld. Kč. Z celkových příjmů vydaly obce na investice 26 %, ve stejném období o rok dříve to bylo 24 %. Investiční dotace financovaly 22 % kapitálových výdajů, což je o jeden procentní bod více než o rok dříve.

Běžné výdaje rostly o jeden procentní bod rychleji než běžné příjmy, a tak se provozní přebytek snížil, i když jen o 0,6 mld. Kč. Souhrn prostředků, které měly ostatní obce k dispozici na investice (provozní přebytek, investiční dotace a kapitálové příjmy) převýšil uskutečněné kapitálové výdaje o 19,8 mld. Kč. Je to sice o 4,6 mld. Kč méně než v roce předchozím, i tak je to stále poměrně vysoká částka, o kterou mohly být investice obcí v daném období vyšší.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Územní samospráva, za deset měsíců loňského roku, využila ke svému rozvoji o 50,7 mld. Kč méně, než kolik mohla (souhrnný přebytek rozpočtu krajů, Prahy a ostatních obcí). Obce a kraje i nadále pokračovaly v úsporné politice. A to i v podmínkách, kdy její celkové příjmy meziročně vzrostly pouze o 1 %. Jako celek investovala 18 % celkových příjmy, stejně jako o rok dříve. Poměrně rychle rostly nedaňové příjmy, ovšem důvodem byla výplata věřitelů Sberbank, což se dále nebude v takové míře opakovat.

V loňském roce se významně snížila dynamika daňových příjmů, zejména těch, které obce a kraje sdílejí se státem. Je to dopad záporné dynamiky daně z příjmů právnických osob a nulového růstu daně z přidané hodnoty. Vyššímu propadu zabránily ostatní daňové příjmy, zejména daň z nemovitých věcí.

Na meziroční snížení investičních dotací doplatily pouze kraje, Praha a ostatní obce zaznamenaly růst. Nejvyšší dynamiku kapitálových výdajů vykázal Praha, zvýšily se i u ostatních obcí, kraje zaznamenaly naopak meziroční pokles.

Nejrychlejší růst celkových příjmů vykázaly ostatní obce, a poté Praha, krajům se naopak meziročně snížily, zejména kvůli poklesu dotací, které hrají v jejich rozpočtu významnou roli. Rozdíl mezi kapitálovými výdaji na jedné straně a provozním přebytkem, kapitálovými příjmy a investičními dotacemi na straně druhé byl nižší než o rok dříve. I tak mohly kraje a obce bez rizika ohrožení finanční stability investovat o 51,7 mld. Kč více, než kolik skutečně na kapitálové výdaje použily.

Závěrem

Obce a kraje pokračovaly v deseti měsících loňského roku v úsporné politice z předchozích let, preferovaly přebytek rozpočtu a příliš si nepůjčovaly. Jejich úspory i nadále rostly a dluh se snižoval. V období deseti měsíců let 2013 až 2024 vykázala územní samospráva deficit rozpočtu pouze jednou, a to v roce 2020 ve výši 1 % celkových příjmů. V průměru každý rok obce a kraje odložily stranou 4 % celkových příjmů. Jejich rozpočtové hospodaření se tak značně odchyluje od obecně uznávaného principu správného fungování ve veřejném sektoru, které předpokládá vyrovnaný rozpočet v delším období. Vývoj rozpočtového hospodaření územní samosprávy za posledních 12 let ukazuje, že obce a kraje v souhrnu disponují více penězi, než kolik jich jsou schopné efektivně utratit.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.