Na rozdělení peněz mezi stát a samosprávu je něco zvláštního
Hospodaření územní samosprávy za 11 měsíců letošního roku potvrzuje trvalou tendenci, která je již několik let stále stejná – přebytek hospodaření a klesající zadlužení. Je to rozdíl oproti výsledkům státního rozpočtu, kde se vysoký deficit stává pravidlem a růst dluhu samozřejmostí.
Obce a kraje získaly ke konci listopadu 2024 do rozpočtu částku 773 mld. Kč. Jejich výdaje byly nižší téměř o 72 mld. Kč. Vykázaly tak opětovně přebytek rozpočtu. Příjmy v daném období obsahují i peníze, které kraje a Praha dostaly na přímé výdaje na vzdělávání v základních a středních školách a dotace soukromým školám, které však do konce listopadu ještě na příslušná školská zařízení nepřevedly. Po očištění o tyto prostředky dosáhlo saldo rozpočtu územní samosprávy 51 mld. Kč.
I po této úpravě však měly samosprávy ke konci listopadu v rozpočtu stále o 7 % více, než skutečně využily. Takže ani loňský rok nezměnil nic na tom, že u nich převažuje sklon k úsporám, který omezuje objem jejich výdajů na poskytnuté služby a statky obyvatelům.
Celkové příjmy se meziročně zvýšily o necelá 2 %, výdaje o 2 %. Na přírůstku příjmů o 12,3 mld. Kč nejvíce participovaly nedaňové příjmy s přírůstkem ve výši 10,3 mld. Kč. Jejich vývoj v loňském roce výrazně ovlivnily výplaty věřitelům Sberbank, které se již nebudou v takové míře opakovat v následujícím období.
Daňové příjmy přispěly částkou 5,4 mld. Kč a meziročně byly vyšší o pouhé 1 %. Je to mnohem nižší dynamika než v předchozích letech. „Zásluhu“ na tom má především daň z příjmů právnických osob a v menší míře i daň z přidané hodnoty. I když dynamika výnosu daně z příjmů fyzických osob byla rovněž nižší než ve stejném období roku 2023, byla to tato daň, která příjmy samosprávy z daní „zachránila“.
Celkové dotace obcím a krajům se meziročně snížily, a to o 5,3 mld. Kč. Zatímco neinvestiční dotace se nepatrně zvedly (o 0,6 mld. Kč), ty investiční se snížily téměř o 6 mld. Kč. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích (pomoc státu při financování investic) se tak výrazně snížil, a to z 26 % v roce 2023 na 21 % v loňském roce.
Celkové výdaje obcí a krajů se meziročně zvedly o 15,2 mld. Kč. Běžné výdaje rostly meziročně o něco pomaleji než výdaje kapitálové. Kapitálové výdaje navzdory poklesu investičních dotací o 5,9 mld. Kč se zvedly o 3,7 mld. Kč. Obce a kraje věnovaly na investice téměř pětinu příjmů. Podíl obecních investic na příjmech obcí byl mnohem vyšší než v případě krajů.
I při vyšší investiční aktivitě v roce 2024 byl provozní přebytek samosprávy (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) o 3 % vyšší něž ve stejném období o rok dříve. V rámci financování provozu obce a kraje ušetřily necelou čtvrtinu běžných příjmů, které měly v daném období k dispozici.
| 11M 2023 | 11M 2024 | 2024/2023 | |
|---|---|---|---|
| Příjmy daňové | 395,2 | 400,6 | 1 % |
| Nedaňové | 61,9 | 72,2 | 17 % |
| Kapitálové | 6,4 | 8,2 | 29 % |
| Neinvestiční dotace | 261,0 | 261,6 | 0 % |
| Investiční dotace | 36,2 | 30,2 | −16 % |
| Příjmy celkem | 760,6 | 772,9 | 2 % |
| Dotace celkem | 297,1 | 291,8 | −2 % |
| Běžné výdaje | 546,9 | 558,4 | 2 % |
| Kapitálové výdaje | 139,2 | 142,9 | 3 % |
| Výdaje celkem | 686,1 | 701,3 | 2 % |
Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů, výpočty: CRIF, a. s.
Hospodaření územní samosprávy za 11 měsíců loňského roku nevybočilo z trendu předchozích let. Minimálně v posledních deseti letech územní samospráva vykazuje setrvalý převis příjmů nad uskutečněnými výdaji. V posledních letech se navíc podíl přebytku rozpočtu na příjmech samosprávy zvyšuje. A není to na úkor investic.
Objem kapitálových výdajů od roku 2016 víceméně každoročně roste, a to i přesto, že objem investičních dotací vykazuje odlišný vývoj. Zatímco v rekordním roce 2015 se investiční dotace na financování kapitálových výdajích samosprávy podílely až 40 %, v loňském roce to bylo již jen 21 %. Mezi objemem kapitálových výdajů a objemem investic se tak postupně rozevírají nůžky a samosprávy musejí využívat ve větší míře další možnosti, jak investice financovat.
Financování investic netvoří převážně ani dluh, ani peníze naspořené v minulých letech, protože úspory rostou a dluh klesá. Není to ani výprodej jejich majetku, protože ten, i po vyšším růstu v loňském roce, dosahuje stále jen malých hodnot. Na financování investic se kapitálové příjmy podílely 5 % v roce 2023 a 6 % v roce 2024. Jedinou cestou, která zbývá, je tak přebytek běžného rozpočtu, tedy úspory dosahované v rámci financovaní provozu.
Daňové příjmy představují významnou část celkových příjmů územní samosprávy. Dlouhodobě tvoří více než polovinu celkových příjmů. U obcí je to mnohem více, u krajů pak vzhledem k velkému objemu dotací na regionální školství získané z příslušného ministerstva, méně. Nejvýznamnější složkou daňových příjmů jsou sdílené daně, což je mechanismus, kterým se výnosy tři daní rozdělují mezi stát, kraje a obce. Hlavní slovo při nastavení tohoto mechanismu má stát.
V roce 2024 se dynamika daňových příjmů významně snížila. Ještě v roce 2022 se daňové příjmy územní samosprávy meziročně zvýšily o 17 %, o rok později to bylo stále dvojciferných 15 %, a v loňském roce pak byl nárůst pouze o 1 %. Je to velká změna, která značně ovlivňuje celkové příjmy samosprávy. Když pomineme rok 2020 ovlivněný opatřeními v rámci pandemie covidu, vykázal rok 2024 (resp. 11 měsíců tohoto roku) nejnižší meziroční dynamiku daňových příjmů v poslední době.
Obce a kraje se v období leden až listopad roku 2024 musely vypořádat s řadou překážek. Některé z nich postihla povodeň, inflace byla sice nižší než o rok dříve, vysoké ceny energií však přetrvaly. Navzdory nízké dynamice daňových příjmů a poklesu dotací, zejména těch investičních, vygenerovaly samosprávy značný přebytek rozpočtu, aniž by omezily svou investiční aktivitu. Podle dostupných údajů, se do konce září roku 2024 dále zvýšil objem peněz obcí a krajů na bankovních účtech a jejich dluh vykázal opačnou tendenci.
Podíváme-li se na vývoj salda veřejných rozpočtů, je vidět, že jedna část veřejných rozpočtů (státní rozpočet) vykazuje dlouhodobě záporné saldo rozpočtu a rostoucí dluh a jiná část (územní samospráva) setrvalý, a v posledních letech rostoucí přebytek, přičemž jejich dluh klesá. Nabízí se otázka, zda není něco zvláštního na rozdělení veřejných peněz mezi stát a územní samosprávu. Lidé přece neplatí daně proto, aby jejich část obce a kraje ukládaly do banky, nýbrž proto, aby za to dostávaly veřejné služby a statky, které má územní samospráva v gesci.