Vyrovnané hospodaření krajů
Finanční hospodaření veřejných rozpočtů vykazuje v posledních letech patrné rozdíly, pokud srovnáváme státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků. Zatímco státní rozpočet je již několik let deficitní a státní dluh narůstá, rozpočty územní samosprávy končí pravidelně přebytkem hospodaření, rostoucími úsporami a klesající zadlužeností.
Rozdíly jsou však zřejmé také při porovnávání místních rozpočtů (obce a města) s rozpočty krajů. Výsledky krajských rozpočtů jsou spíše vyrovnané, rozpočty měst a obcí vykazují v souhrnu jednoznačné přebytky hospodaření, stejně jako hlavní město Praha, které je sice obec, ale z hlediska kompetencí má postavení kraje. V tomto textu se budeme zabývat hospodařením krajů (bez Prahy).
Rozpočet krajů v letech 2017 až 2023
V souhrnu let 2017 až 2023 hospodařily kraje, na rozdíl od obcí, s téměř vyrovnaným rozpočtem. Za toto období získaly do rozpočtu 1850 mld. Kč a jejich výdaje dosáhly částky 1808 mld. Kč. Souhrnné saldo ve výši 42 mld. Kč se na příjmech v daném období podílelo 2 %. Deficit kraje měly pouze v kovidovém roce 2020, ve kterém výdaje přesáhly příjmy o 2 %. Nejvyšší podíl přebytku na celkových příjmech dosáhly kraje v roce 2017 (5 %) a poté v roce 2023 (4 %).
Nejvyšší průměrné tempo vykázaly v rámci příjmů krajů investiční dotace, a to 30 % ročně. Zásluhu na tom má především poslední rok, ve kterém se jejich objem meziročně zvedl o 66 %, druhou nejvyšší dynamiku zaznamenal rok 2018 (54 %). V průměru ročně se o 24 % zvedaly nedaňové příjmy, nejvíce v roce 2018, a to o 50 %. Třetí nejvyšší průměrnou dynamiku vykazovaly kapitálové příjmy (15 % ročně), jejich vývoj však celkové příjmy v zásadě neovlivňuje. Nejnižší průměrná meziroční změna je naopak spojena s daňovými příjmy, a to 9 %. Je to dáno především jejich vývojem na počátku daného období, protože v jeho druhé části rostly nepoměrně rychleji.
Kapitálové výdaje se na příjmech podílely v průměru 13 % ročně a jejich podíl se v daném období výrazněji neměnil. Stát krajům pomáhal při financování investic více než obcím. V průměru financovaly investiční dotace 36 % kapitálových výdajů, největší podíl měly v roce 2021, ve kterém financovaly 43 % kapitálových výdajů a nejnižší pak v roce 2018 s 27 % podílem.
Tři zdroje bezrizikového financování kapitálových výdajů, tj. provozní přebytek, investiční dotace a kapitálové příjmy, převýšily objem kapitálových výdajů v průměru ročně o 5,9 mld. Kč. O tuto částku mohly být investice vyšší. Nejvyšší rozdíl najdeme v roce 2023, ve kterém kraje měly k dispozici v rámci tří uvedených zdrojů 66,9 mld. Kč a uskutečnily kapitálové výdaje ve výši 50,9 mld. Kč. A to i přesto, že se kapitálové výdaje v tomto roce meziročně zvýšily o 37 %.
Úspory krajů a jejich a dluh
Víceméně každoroční přebytek rozpočtu krajů v letech 2017 až 2023 se promítl do růstu jejich úspor. V průměru se zvyšovaly o 14 % ročně. Jejich růst byl vyšší ve druhé části období než v té první. V roce 2023 objem peněz krajů na bankovních účtech meziročně vzrostl o více než třetinu. Naopak, v roce 2027 a zejména v roce 2020 se objem peněz krajů na bankovních účtech snižoval.
Objem úspor rostl v letech 2017 až 2023 rychleji než objem příjmů, a to v průměru o dva procentní body. Míra úspor (relace mezi objemem příjmů a objemem úspor) dosáhla konce roku 2023 výše 18 % a byla v rámci daného období nejvyšší. Obce jako celek vykazují ještě vyšší míru úspor. Dluh krajů v daném období kolísal, v průměru ročně rostl o 3 %. V letech 2018 a 2019 se jeho objem snižoval, v roce 2022 se meziročně nezměnil. Nejvyšší růst dluhu vykázaly kraje v roce 2020, a to o 13 %.
Kraje v roce 2024
Za období leden až listopad roku 2024 získaly kraje do rozpočtu 332,7 mld. Kč, což je meziročně o 1 % více. Jejich výdaje dosáhly částky 303,1 mld. Kč a byly o 1 % nižší než ve stejném období roku 2023. Kraje vykázaly nejnižší dynamiku růstu příjmů za 11 měsíců od roku 2013. Pokles výdajů však kraje již zažily, a to v roce 2016. Snížení výdajů zajistilo krajům i při velmi nízkému růstu jejich příjmů vyšší přebytek než ve stejném období o rok dříve. Rovněž jeho podíl na příjmech byl vyšší, i když jen o jeden procentní bod.
Příjmy krajů se v tomto období meziročně zvedly o 1,7 mld. Kč. Nejvíce k tomuto přírůstku přispěly nedaňové příjmy (+4,2 mld. Kč), neinvestiční dotace (+3,3 mld. Kč) a daňové příjmy (+2,1 mld. Kč). Meziročně vzrostly i kapitálové příjmy, v celkových příjmech však hraji jen omezenou roli. Naproti tomu vývoj celkových příjmů citelně zasáhl pokles investičních dotace o 8 mld. Kč. Daňové příjmy vykázaly mnohem nižší meziroční dynamiku než v posledních letech. Objem daně z příjmů právnických osob meziročně poklesl a daň z přidané hodnoty se zvedla o pouhá 4 %. Vývoj daňových příjmů „zachránila“ daň z příjmů fyzických osob s růstem o 2,4 mld. Kč. Na zvýšení objemu nedaňových příjmů se podepsalo vyrovnání věřitelů Sberbank.
Celkové výdaje meziročně poklesly o 3 mld. Kč, a to „zásluhou“ snížení kapitálových výdajů o 7,2 mld. Kč, protože ty běžné byly o 4,2 mld. Kč vyšší. Z celkových příjmů použily kraje na investice 11 %, o rok dříve to bylo o dva procentní body více. Zatímco ve stejném období roku 2023 se investiční dotace podílely 45 % na financování kapitálových výdajů, o rok později to bylo „jen“ 31 %. Kraje však ušetřily více při financování provozu, provozní přebytek meziročně vzrostl o 11 %.
| 11M 2023 | 11M 2024 | 2024/2023 | |
|---|---|---|---|
| Příjmy daňové | 94,1 | 96,3 | 2 % |
| Nedaňové | 11,2 | 15,4 | 37 % |
| Kapitálové | 0,4 | 0,5 | 19 % |
| Neinvestiční dotace | 206,1 | 209,4 | 2 % |
| Investiční dotace | 19,2 | 11,1 | −42 % |
| Příjmy celkem | 331,0 | 332,7 | 1 % |
| Dotace celkem | 225,3 | 220,6 | −2 % |
| Běžné výdaje | 263,2 | 267,4 | 2 % |
| Kapitálové výdaje | 42,9 | 35,7 | −17 % |
| Výdaje celkem | 306,1 | 303,1 | −1 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Z hlediska delšího období hospodaří kraje s prakticky vyrovnaným rozpočtem, což se o obcích říct opravdu nedá. Kraje investují menší část z celkových příjmů než obce, avšak investiční dotace se na financování kapitálových výdajů krajů podílejí více než v případě obcí. Co má rozpočtové hospodaření krajů společné s obcemi je vyšší sklon k úsporám. V obou případech roste objem peněz na bankovních účtech rychleji než příjmy. Ovšem postoj k dluhu se liší. Zatímco dluh obcí již delší dobu klesá, v roce 2023 kraje více splatily, než si vypůjčily. Za prvních devět měsíců roku 2024 však kraje opět svůj dluh snížily.