Komentář k umísťování obnovitelných zdrojů na území Kraje Vysočina

S platností nové legislativy, především pak stavebního zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona dochází k zásadním změnám v posuzování umísťování obnovitelných zdrojů energie v návaznosti na územně plánovací dokumentaci.

Obnovitelné zdroje elektrické energie nově patří do technické infrastruktury. Pokud je celkový instalovaný výkon výrobny elektrické energie z obnovitelných zdrojů 1 MW a více, pak jsou tyto výrobny zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Větrné elektrárny jsou nicméně stále posuzovány jako stavby nadmístního významu. Projektování a výstavba nových obnovitelných zdrojů, především pak fotovoltaiky a větrných elektráren, může být, kromě stávajících omezení vyplývajících ze stavebního zákona a územně plánovací dokumentace, dále zásadně ovlivněna budoucí dotační politikou, legislativou EU, kapacitou přenosové a distribuční soustavy a v případě jednotlivých krajů stanovením místních regulativů. „V případě Kraje Vysočina je nyní aktuální revize Strategie ochrany krajinného rázu, její dokončení se předpokládá na konci léta. Budou v ní zohledněna mimo jiné geomorfologická specifika Českomoravské vrchoviny, sídelní struktura, kulturně-historické dominanty včetně sakrálních staveb, přírodní dominanty nebo krajinné předěly. V tomto směru zatím zůstává nezodpovězena otázka minimální vzdálenosti umístění větrných elektráren od hranice zastavěného území,“ upozorňuje hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. V případě fotovoltaiky je třeba brát v úvahu třídy ochrany zemědělské půdy, zachování prostupnosti krajiny, nutné kácení dřevin, historické členění krajiny a pohledově exponovaná místa. Za většinou bezproblémová místa pro umístění FVE jsou považovány průmyslové zóny, návaznosti na intravilán, případně orná půda, avšak nižší bonity.

Jak upozornila náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová, při zohlednění výše uvedeného vychází, že zhruba 90 % plochy regionu je pro umístění větrných elektráren krajinářsky nevhodných, cca 60 % je nevhodných z jiných důvodů – vedení leteckých koridorů, vojenských radarů, kapacity rozvoden a distribuční sítě. „Zatím zůstává nejasná situace ohledně parametrů pro vymezování tzv. GO TO zón. I za těchto předpokladů je možné hledat přijatelné kompromisy v podobě ploch krajinářsky přijatelných, například málo členité povrchy a náhorní plošiny resp. planiny. Těchto míst však na Vysočině není mnoho,“ shrnuje Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje.

Vedení Kraje Vysočina přistoupí k pořízení aktualizace Zásad územního rozvoje s vymezením území, kde obnovitelné zdroje energií nelze umístit. „Vnímáme současnou energetickou situaci a jsme připraveni na ni reagovat. Zároveň vnímáme i důležitost zachování typického charakteru krajiny Vysočiny například pro rozvoj cestovního ruchu. Hledání cesty kompromisu a shoda mezi obcemi, včetně sousedních katastrů, investory a krajem bude klíčová pro realizaci jednotlivých projektů,“ upozorňuje Hana Hajnová.

Obcím, které zvažují případnou budoucí investici do obnovitelných zdrojů energií, doporučujeme požádat si na Krajském úřadě Kraje Vysočina, odboru územního plánování a stavebního řádu nebo odboru životního prostředí a zemědělství o předběžnou informaci k zamýšleným záměrům, aby získaly vstupní informace relevantní ke konkrétnímu území.