Pardubický kraj chce formálně zrušit území rezervu pro průplav Dunaj–Odra–Labe
Na červnovém jednání zastupitelstva se bude jednat o historicky čtvrté aktualizaci zásad územního rozvoje (ZÚR). V tomto strategickém dokumentu se podrobně popisují základní požadavky na uspořádání území kraje, zejména se v něm vymezují plochy nebo koridory pro významné záměry s nadregionální důležitostí. Ve čtvrté změně se například upřesňuje trasa přivaděče k dálnici D35 kolem Vysokého Mýta a Chocně či má skončit dlouhodobá blokace rozsáhlého území kvůli plánu na výstavbu průplavu Dunaj–Odra–Labe.
V pořadí již čtvrtá aktualizace ZÚR se připravuje více než rok. Její znění v květnu projednala rada Pardubického kraje a o schválení dokumentu budou zastupitelé rozhodovat v úterý 25. června. Pokud aktualizace projde, bude to pro obce v našem regionu velice pozitivní zpráva. „Pokud to vezmu velice stručně, tak se tam řeší například trasa pro umístění přeložky silnice II/312 Vysoké Mýto–Choceň–České Libchavy. Schválením ZÚR formálně posvětíme naši snahu najít shodu při stavbě přivaděče k dálnici a umožníme jeho výstavbu. Součástí návrhu je mimo jiné také zrušení územní rezervy pro průplav Dunaj–Odra–Labe. Obce tedy budou moci nakládat s pozemky, které doposud byly vyčleněny pouze na výstavbu kanálu, a nedalo se s nimi jinak pracovat při rozvoji území,“ vysvětluje návrhy na změny ZÚR radní pro regionální rozvoj Ladislav Valtr.
Zrušení územní rezervy pro průplav Dunaj–Odra–Labe vítá také hejtman Martin Netolický a zástupci obcí na trase. „O zrušení územní rezervy jsme dlouho usilovali společně se starosty obcí. Na první pohled se jednalo o vizionářský projekt, ale byly to spíše vzdušné zámky. Projekt neměl s ohledem na své náklady, i když jeho jednotlivé funkce bylo možné považovat za pozitivní, nikdy šanci vzniknout. Zároveň je nutné brát v potaz jiné priority státu v oblasti dopravní infrastruktury, a to především v té silniční a železniční. Zrušení územní rezervy pro projekt kanálu Dunaj–Odra–Labe otevře obcím na plánované trase prostor pro další rozvoj. Odblokuje se tak velké množství pozemků v obcích, kterým ochranné pásmo bránilo v rozvoji v přirozeném směru. Koridor byl totiž vymezen v místech, která jsou vhodná pro jiné využití, ať už se jedná o bytovou nebo individuální výstavbu,“ uvedl hejtman Martin Netolický. Ten zároveň připomněl, že kraj i nadále podporuje splavnění Labe do Pardubic. „Panuje jednoznačná shoda, že projekt splavnění Labe do Pardubic a multimodálního uzlu zůstává jednou z priorit. Proto jsme také usilovali o příspěvek státu na opravu mostu v Řečanech nad Labem tak, aby jeho průplavný profil odpovídal budoucímu splavnění. Stejně tak bylo přistupováno například i k mostu mezi Valy a Mělicemi,“ doplnil hejtman Martin Netolický.
První ZÚR Pardubického kraje vydalo zastupitelstvo již v roce 2010 s následnými aktualizacemi v roce 2014, 2019 a 2020.