Třídění plechovek není funkční

Starostové upozorňují, že informace České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) z konce loňského roku, že od ledna 2025 mohou lidé v celé České republice odkládat plechovky do žlutých kontejnerů, není pravdivá. Pravidla třídění odpadu totiž nastavují jednotlivé obce a města a většina z nich dosud nezavedla tzv. multikomoditní sběr, který by umožňoval společné třídění kovů, plastů a nápojových kartonů.

Důvodem je chybějící infrastruktura pro následné dotřiďování. Iniciativa Starostové pro zálohy, která sdružuje starosty z celé České republiky, proto vyzývá k zavedení zálohového systému, jenž se osvědčil jako efektivní řešení pro sběr obalů, včetně nápojových plechovek a PET lahví.

„Zjednodušené tvrzení ČAOH může vyvolat v občanech mylná očekávání a způsobit komplikace na třídicích linkách. Odpovědnost za odpadové hospodářství nesou města a obce, a kvůli nedostatečné infrastruktuře většina z nich není připravena na sběr kovů prostřednictvím žlutých kontejnerů,“ říká Jan Brožek, starosta města Černovice a člen iniciativy Starostové pro zálohy s tím, že multikomoditní sběr sice funguje v některých obcích, ale jedná se spíše o výjimky. Jeho slova potvrzují i starostové dalších obcí, například Honbice, Zašová, Nemyslovice, Libín, Žďár nad Sázavou, Velké přílepy, Kobylisy, Oslavice a mnoha dalších, které mulitkomoditní sběr nemají.

Rovněž podle Pražských služeb se od nového roku nic nemění ani v rámci metropole. Vyzvaly občany i návštěvníky Prahy, aby se i nadále řídili polepy na popelnicích a kontejnerech. Do těch žlutých na veřejných stanovištích čili v ulicích města, patří v Praze pouze plast a nápojový karton. Na multikomoditní sběr není v Česku připravená infrastruktura. Ze 140 třídicích linek v ČR je na dotřiďování kovů od plastu připraven pouze zlomek. Třeba hliník umí třídit pouze osm z nich a železo zhruba desítka.

Obce trápí přeplněné kontejnery

Situaci ještě více ztěžuje dlouhodobý problém obcí s přeplněnými kontejnery i s tzv. litteringem – volně pohozenými odpadky na veřejných prostranstvích a v přírodě. „To, co vidíme v ulicích i přírodě, je selhání současného systému. Pokud něco zásadně nezměníme, problémy budou jen narůstat. Zálohování může pomoci alespoň část z nich vyřešit,“ varuje Brožek. S jeho slovy souhlasí i Filip Smola, starosta města Železná Ruda: „U našich sousedů v Německu či na Slovensku systém záloh funguje. Záloha za každou lahev nebo plechovku motivuje lidi, aby obaly vraceli zpátky do obchodu. Bez zálohování zůstane starost o úklid nepořádku na bedrech nás měst a obcí.“

Zálohovaný obal lidé neodhodí, systém se osvědčil

Zálohový systém již dnes úspěšně funguje v 17 evropských zemích a dosahuje mimořádných výsledků. Výhodou systému je uzavření materiálové smyčky – PET lahve i plechovky se díky zálohám transformují na nové obaly, čímž se minimalizuje plýtvání cennými surovinami. „Plošné zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky potřebujeme, protože současný systém nefunguje,“ uvádí Karel Ferschmann, starosta města Němčice, a dodává: „Plastové lahve a nápojové plechovky teď končí často v popelnicích se smíšeným odpadem, na skládkách nebo v přírodě například v silničních příkopech. Pokud by se vykupovaly PET lahve zpět, lidé kvůli tomu určitě třídit nepřestanou. Pro obce by mohl mít zálohový systém ekonomicky pozitivní význam, protože se sníží výdaje na svoz žlutých kontejnerů. Já tipuji možná až o polovinu. Odpadový rozpočet obcí totiž nejvíc zatěžuje úhrada za služby a dopravu svozovým firmám.“

„Češi sice třídí většinu materiálu příkladně, ale třídění ještě neznamená recyklaci. PET lahve a plechovky často končí na skládkách nebo ve spalovnách. Zavedení záloh by umožnilo dostat z těchto cenných surovin maximum, zamezit plýtvání a stát se lídry v opravdové recyklaci,“ potvrzuje Jan Brožek.

Starostové pro zálohy

Vyšší desítky starostů napříč republikou již aktivně podporují zavedení zálohového systému prostřednictvím iniciativy Starostové pro zálohy. Ta vznikla jako odpověď na zavádějící tvrzení některých organizací sdružujících města a obce, že municipality plošně odmítají zavedení zálohového systému. Ve skutečnosti velká část starostů tuto změnu podporuje a vidí v ní příležitost pro modernizaci odpadového hospodářství a čistší životní prostředí. „Obce už nemají prostor pro rozšiřování kontejnerů a současný systém naráží na své limity. Zálohování není jen možnost, je to nutnost,“ apeluje Jan Brožek a dodává, že zavedení záloh by nejen pomohlo uklidit ulice a přírodu, ale také ušetřilo obcím na nákladech za svoz odpadu.

Zkušenosti z okolních zemí ukazují, že funkční zálohový systém funguje téměř okamžitě a přináší jasné výsledky – méně odpadu, čistší prostředí a efektivní recyklaci. Pokud se Česká republika chce tedy vydat cestou odpovědného nakládání s odpady, nemůže zavedení záloh ignorovat. „Ačkoli by se mohlo zdát, že starostové stojí na druhém břehu, řada z nich si uvědomuje, že jim zálohování vezme břímě odpovědnosti alespoň za část odpadů. Navíc i občané zálohování jednoznačně podporují,“ uzavírá David Šimek, starosta města Svitavy.