Růst elektřiny z obnovitelných zdrojů
Eurostat (statistický úřad Evropské komise) zveřejnil aktualizované pokyny za rok 2023 k zaznamenávání smluv o energetické náročnosti v účtech vládních institucí. V roce 2023 se obnovitelné zdroje energie podílely na hrubé spotřebě elektřiny v EU 45,3 %, což představuje výrazný nárůst o 4,1 procentního bodu oproti roku 2022.
To představuje největší meziroční nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny od počátku časové řady v roce 2004. Kromě toho roční nárůst v roce 2022 (3,5 p. b.) a v roce 2020 (3,3 p. b.) představoval druhý, resp. třetí největší roční nárůst.
Podíl zdrojů na obnovitelé energii
Větrná (38,5 % z celkového množství) a vodní energie (28,2 %) se na celkové výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů podílely více než dvěma třetinami. Následovala solární energie s podílem 20,5 %, zatímco pevná biopaliva a ostatní obnovitelné zdroje tvořily 6,2 %, resp. 6,6 %. Nárůst elektřiny z obnovitelných zdrojů v uplynulém desetiletí byl z velké části dosažen rozšířením větrné a solární energie. Nejrychleji rostoucím zdrojem je solární energie, jejíž objem vzroste z pouhých 7,4 terawatthodin (TWh) v roce 2008 (což představuje pouze 1 % celkového objemu) na 252,1 TWh v roce 2023.
Elektřina z obnovitelných zdrojů dominuje v Rakousku a Švédsku
Údaje ukazují, že více než 75 % elektřiny spotřebované v roce 2023 bude vyrobeno z obnovitelných zdrojů v Rakousku (87,8 %, převážně z vodních zdrojů), Švédsku (87,5 %, převážně z vodních a větrných zdrojů) a Dánsku (79,4 %, převážně z větrných zdrojů). Podíl nad 50 % byl zaznamenán také v Portugalsku (63,0 %), Chorvatsku (58,8 %), Španělsku (56,9 %), Lotyšsku (54,3 %) a Finsku (52,4 %).
Na opačném konci žebříčku byl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů nižší než 20 % na Maltě (10,7 %), v Česku (16,4 %), Lucembursku (18,0 %) a Maďarsku (19,5 %).
