Vyjádření Ministerstva kultury ke kontrolní zprávě NKÚ

Je pozitivní, že nález NKÚ uvedený v kontrolním závěru, který se týká projektů z let 2017–2023, potvrzuje, že Ministerstvo kultury směřovalo peněžní prostředky na reálné potřeby knihoven v oblasti digitalizace knihovních fondů a elektronických informačních zdrojů a že výsledky kontrolovaných projektů mají pozitivní přínos pro služby poskytované sítí knihoven ČR.

Pochybení, která jsou v kontrolním závěru uvedena, byla již z části v uplynulých letech odstraněna, další budou předmětem nápravy.

Díky iniciativě ministra kultury a současného vedení probíhá reforma a digitalizace dotačních řízení, ke které se Ministerstvo kultury zavázalo jak v rámci Státní kulturní politiky 2021–2025+ schválené vládou, tak v rámci Národního plánu obnovy, a ke které vybízely i kontrolní závěry NKÚ v minulosti. Ministerstvo kultury přijalo i řadu dalších opatření, aby se systém poskytování dotací průběžně zlepšoval.

Kontrolní akce NKÚ se zaměřila na vynakládání prostředků Ministerstva kultury v letech 2017 až 2023 na podporu digitalizace knihoven, kdy v průběhu těchto let resort v této oblasti rozdělil 446 mil. korun. V kontrolním závěru NKÚ vytýká Ministerstvu kultury ve větší či menší míře tyto nedostatky: Ministerstvo kultury nesledovalo dopady poskytnuté podpory, netransparentně hodnotilo žádosti, poskytlo dotace v rozporu s nastavenými podmínkami a za sedm let provedlo pouze jednu veřejnosprávní kontrolu.

1. MK nesledovalo dopady poskytnuté podpory

Ministerstvo kultury v pravidelných intervalech vyhodnocuje plnění Koncepce rozvoje knihoven 2021–2027 i Státní kulturní politiky 2021–2025+. Plnění některých opatření/indikátorů SKP se ukazuje jako poněkud problematické a obsahuje indikátory plnění jednotlivých opatření, které jsou často nastaveny velmi neúčelně. Koordinací Koncepce rozvoje koncepce knihoven a jejím monitorováním byla pověřena Národní knihovna. Ministerstvo kultury plnění sleduje a každoročně vyhodnocuje. Plnění Koncepce rozvoje knihoven bylo výrazně ovlivněno pandemií covid-19 v roce 2020 a 2021 a proto některé cíle budou realizovány až v navazujícím období. I když byly omezeny v tomto období služby knihoven, zejména pak fyzický přístup veřejnosti do knihoven, knihovny ovšem zpřístupňovaly digitální zdroje a rozšířily množství digitálních služeb. Některá opatření se současnými finančními zdroji nebylo a prozatím není možné realizovat.

2. MK netransparentně hodnotilo žádosti o poskytnutí dotace

Projekty v kontrolovaných dotačních titulech VISK 6 a VISK 7 jsou pod přísnou kontrolou odborné veřejnosti.

Pokud je projednáván projekt instituce, jejímž pracovníkem (zejména členem statutárního orgánu) je člen komise, pak se tento člen komise rozpravy ani hlasování o projektu neúčastní (v souladu s jednacím řádem komise). Pokud v letech 2017–2022 MK neuvedlo v zápisech z jednání odborných komisí kontrolovaných podprogramů, zda jejich členové byli z rozpravy a hlasování vyloučeni, jedná se o pochybení, ovšem o pochybení dílčí, pouze administrativní, které samo o sobě nezakládá netransparentnost hodnocení podaných žádostí. Ostatně u žádného z projektů, jichž se toto téma týká, nebyla uplatněna námitka podjatosti člena komise.

3. MK poskytlo dotace některým příjemcům v rozporu s právními předpisy

Kontrolní vzorek obsahuje ve velké míře projekty ve specifických dotačních titulech, které jsou odborné povahy a žadatelů, kteří vykonávají vysoce odbornou činnost, která má dopad napříč celou sítí knihoven ČR. Jedná se především o Národní knihovnu, Moravskou zemskou knihovnu, Národní technickou knihovnu, Knihovnu AV ČR a vědecké a krajské knihovny.

Je nutno zdůraznit, že projekty, u nichž NKÚ dospěl k závěru o právním pochybení, jsou vesměs projekty stěžejní pro plnou funkčnost celého systému knihoven, jak jej vymezuje knihovní zákon a příslušné rozhodnutí Evropské komise, která konstatovala, že české veřejné knihovny plní rozšiřováním významných informací, které mají k dispozici, „skutečný veřejný úkol a povinnost“ a poskytování dotací v oblasti veřejných knihovnických a informačních služeb je z hlediska práva EU přípustné. Všechny projekty byly vždy realizovány a zkontrolovány po stránce věcné i finanční, nedošlo tedy ke zneužití prostředků státního rozpočtu.

4. MK provedlo za sedm let pouze jednu veřejnosprávní kontrolu v programu VISK

Ve svém nálezu NKÚ zmiňuje nedostatečné množství veřejnosprávních kontrol. Veřejnosprávní kontroly jsou prováděny dle potřeby a se zřetelem k personálním možnostem Ministerstva kultury.

V prvé řadě je kontrola dotací prováděna ve všech věcně příslušných útvarech, které poskytují dotace a příspěvky z rozpočtu Ministerstva kultury. Tato kontrola je prováděna u 100 % dotací.

U vybraného vzorku dotací jsou realizovány následné veřejnosprávní kontroly, který se vybírá rizikově orientovaným přístupem se zohledněním výše poskytnuté dotace.

5. Povinný výtisk elektronických publikací není dosud zaveden

V roce 2024 pokračovaly práce na návrhu novely knihovního zákona, tiskového zákona a zákona o neperiodických publikacích. Tato novela se týká především periodik a neperiodických publikací vydaných v elektronické formě, které tvoří důležitou součást psaného kulturního dědictví a na rozdíl od publikací tištěných na hmotném nosiči pro ně dosud není zaveden institut obdobný institutu povinného výtisku. Dále novela předpokládá legislativní ukotvení tzv. web-harvestingu (mapování webových stránek v čase a ukládání jejich obsahu pro budoucnost) ve vztahu k Národní knihovně. Návrh řeší též téma zpřístupňování elektronických dokumentů. Návrh byl schválen vládou dne 22. 8. 2024 (usnesení č. 542) a nyní je projednáván v Poslanecké sněmovně.