Dotace a jejich možné zneužití
Obce a města v rámci investiční politiky velmi často využívají dotační prostředky k realizaci rozvojových cílů na svém území. A zdaleka nemusí jít jen o investice, dotace jsou mnohdy využívány i podpoření sociálních, kulturních či vzdělávacích záměrů.
Dotace však neslouží jen k podpoře územních orgánů, ale v rámci celospolečenských cílů jsou určeny i fyzickým osobám, neziskovým organizacím a celé podnikatelské sféře. Jsou zpravidla poskytovány z veřejných prostředků a přidělení dotace je vždy vázáno na stanovená pravidla. Vyžadovat jejich dodržování bývá nejednou označováno za byrokratický přístup, jde však o ochranu veřejných prostředků. Drtivá většina příjemců dotací tyto zdroje žádá a využívá v souladu s jejich určením. Může však dojít i k jejich zneužití.
Dotační podvod
představuje specifický trestný čin upravený v § 212 trestního zákoníku, který zajišťuje ochranu poskytování subvencí, dotací, návratných finančních výpomocí a příspěvků, včetně jejich účelového určení.
Trestný čin dotačního podvodu zahrnuje dvě samostatné základní skutkové podstaty. První skutková podstata (§ 212 odst. 1) chrání majetek a majetková práva poskytovatelů dotací a druhá skutková podstata (§ 212 odst. 2) se vztahuje k použití prostředků na jiný než určený účel. Jedná se o použití prostředků v nikoliv malém rozsahu (50 000 Kč a více).
Na rozdíl od obecného trestného činu podvodu podle § 209 trestního zákoníku, u dotačního podvodu není předpokladem trestní odpovědnosti provedení majetkové dispozice, při níž by došlo ke způsobení škody a neoprávněnému obohacení. Stejně tak není nutné uvedení někoho v omyl nebo využití něčího omylu.
- § 212 Trestního zákoníku – dotační podvod
-
- Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
- Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.
Dotační podvod má charakter tzv. předčasně dokonaného trestného činu. K jeho dokonání není třeba, aby došlo k faktickému poskytnutí dotace nebo subvence. Trestný čin je dokonán již uvedením nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů v žádosti. Vznik škody zde není znakem. Zákonodárce zvolil konstrukci předčasně dokonaného trestného činu, čímž umožnil postihovat již samotné podání nepravdivé žádosti o dotaci, bez ohledu na to, zda k poskytnutí dotačních prostředků skutečně došlo.
Nepravdivé a hrubě zkreslené údaje. Za nepravdivé se považují údaje, jejichž obsah neodpovídá skutečnému stavu. Hrubě zkreslené údaje jsou takové, které mylně nebo neúplně informují o podstatných okolnostech pro rozhodnutí o poskytnutí dotačního titulu. U těchto údajů zákon nevyžaduje, aby šly o údaje podstatné.
Zamlčení podstatných údajů. K naplnění skutkové podstaty dochází také zamlčením údajů, které jsou pro poskytnutí dotace rozhodující nebo zásadní. Jde o takové údaje, které by v případě jejich známosti vedly k neposkytnutí dotace nebo k jejímu poskytnutí za méně výhodných podmínek.
Přitom nezáleží, zda uvedení nepravdivého údaje, hrubě zkresleného údaje či zamlčení údaje je uvedeno v žádosti nebo v ostatních dokládaných dokumentech a přílohách (čestná prohlášení, bezdlužnost, kvalifikace, údaje o hospodaření, zamlčení podniku v obtížích apod.). Postačuje, pokud jednání je ve vazbě na poskytnutí dotace.
Subjektivní stránka
Pro naplnění skutkové podstaty dotačního podvodu se vyžaduje alespoň nepřímý úmysl. Významné je, že:
- Není nutné, aby úmysl časově souvisel s okamžikem poskytnutí dotace.
- Není vyžadován tzv. podvodný úmysl vyvolat u poškozeného jednání v omylu.
- Není nutné, aby úmysl směřoval ke způsobení škody.
Pachatel dotačního podvodu může být jak fyzická, tak právnická osoba. Důležité je, že:
- Nejde o trestný čin s konkrétním nebo speciálním subjektem.
- Pachatelem může být kdokoli, kdo uvede nepravdivé údaje v žádosti, nejen samotný žadatel.
- V praxi jde nejčastěji o žadatele-fyzickou osobu nebo osobu jednající za právnickou osobu.
Na rozdíl od obecné úpravy přípravy a pokusu trestného činu, u dotačního podvodu zákonodárce nepočítá s možností dobrovolného upuštění. To je dáno tím, že přípravné jednání je již znakem základní skutkové podstaty podle § 212 odst. 1.
Významným procesním aspektem je skutečnost, že k trestnímu stíhání dotačního podvodu není třeba souhlasu poškozeného. Toto reflektuje veřejný zájem na postihu tohoto typu trestné činnosti.
Dotační podvod představuje specifický druh trestné činnosti, který se vyznačuje řadou odlišností od obecného trestného činu podvodu. Jeho úprava reflektuje potřebu chránit veřejné prostředky a zajistit jejich řádné využívání. Zákonodárce přitom zvolil konstrukci předčasně dokonaného trestného činu, čímž umožnil postihovat již samotné podání nepravdivé žádosti o dotaci, bez ohledu na to, zda k poskytnutí dotačních prostředků skutečně došlo.
Trestní zákoník stanoví za dotační podvod odstupňované tresty, v nejnižší sazbě až dva roky odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Maximální výše trestu však může dosáhnout na pět až deset let odnětí svobody při škodě velkého rozsahu nad 10 milionů korun.