Prosperita regionů
Dlouhodobý projekt České spořitelny a analytického portálu Evropa v datech „Index prosperity a finančního zdraví,“ porovnává širokou škálu ekonomických a sociálních aktivit evropských zemí – od stavu jejich ekonomiky až po úroveň životního prostředí. Aktuálně byl zveřejněn Index prosperity regionů, který se dosud zaměřoval výhradně na srovnání Česka s ostatními zeměmi EU, nově sleduje i prosperitu napříč českými mikroregiony.
Index prosperity regionů
Se vyhodnocuje na základě sedm pilířů, přičemž každý představuje důležitou oblast života v mikroregionech, případně jeho rozvoje. Napříč těmito pilíři se sleduje 37 dílčích indikátorů, přičemž všechny mají stejnou váhu. Mikroregionem se rozumí 205 obcí s rozšířenou působností (ORP) a Praha, jež sama o sobě statut ORP nemá. Maximální hodnota indexu tedy činí 206, lepší situaci vždy udává nižší hodnota, např. hodnota 1 říká, že daný mikroregion se umístil nejlépe ze všech 206 mikroregionů. Index lze sledovat třech úrovních – pořadí v rámci indikátoru, pořadí v rámci pilíře a celkové výsledné pořadí mikroregionu, které udává souhrnnou míru prosperity. Seznam pilířů a jednotlivých indikátorů včetně zdrojů dat podrobně uvádí metodologie.
Ve výsledném celkovém indexu se nejlépe umístil Turnov, na druhém místě jsou Luhačovice a následuje Nové Město na Moravě, Jilemnice a Polička. Naopak poslední pozice připadla Podbořanům v okrese Louny, předposlední je Bílina za Karvinou, Sokolovem a Chomutovem. Praze, ačkoliv v mnohých oblastech dominuje, vychází 23. nejvyšší kvalita života. Praha má nicméně jako jediné město v Česku dvojí statut – funguje zároveň jako město i jako kraj. Pokud bychom ji tedy neporovnávali s ORP, ale s kraji, Praha by obsadila první příčku ze 14 krajů. Na druhém místě je Zlínský kraj a třetí Kraj Vysočina. Poslední pozice mezi kraji patří Ústeckému kraji před ním je kraj Karlovarský a Moravskoslezský. Koresponduje to s umístěním mikroregionů a podle komentářů to historicky souvisí s poválečným odsunem německého obyvatelstva a následného soustředění těchto regionů na těžký průmysl a těžbu uhlí. Rozvoji regionů mohou pomoci digitální technologie v kombinaci s efektivní dopravou, které mohou zmírnit odliv obyvatelstva z regionů do velkých měst.
Podpora vzdělávání
Kromě investic a rozvoje infrastruktury a technologií regiony potřebují i podporu ve vzdělávání. Právě zde se ale situace mezi jednotlivými regiony výrazně liší. Respektive nejen mezi regiony, ale i mezi jednotlivými školami v nich. Ani zde neplatí stereotyp, že by situace byla nejlepší v Praze, a to zejména kvůli relativně malému počtu základních škol (v přepočtu na obyvatelstvo), které navíc na žáka dostávají 41 tisíc korun na rok, což je sedmá nejnižší hodnota ze 206 mikroregionů. Naopak celá řada škol v menších regionech dostává výrazně vyšší částku. Nejlépe na tom jsou školy v Jeseníku s ročním příspěvkem na žáka ve výši 59 tisíc korun. Velmi dobře si v tomto směru vedou i školy v Ústí nad Orlicí, v Bruntálu, Kraslicích a dalších mikroregionech.
Vysoký příspěvek na žáka ještě ale nutně neimplikuje kvalitní vzdělání. Proto v rámci tohoto pilíře sledujeme například i vzdělávací neúspěšnost či třeba počet zameškaných hodin. Jakkoliv tedy školy v Jeseníku dostávají vyšší částku než ostatní školy (v přepočtu na žáka), průměrný počet zameškaných hodin činí 98 hodin, tedy 31. nejvyšší počet v rámci 206 regionů. Dlužno dodat, že celorepublikový průměr představuje 103 hodin. Zcela nejlepší docházku pak mají poděbradští žáci, kteří ročně zameškají 49 hodin. Následují žáci v Humpolci s 56 hodinami a v Semilech s 58 hodinami. Naopak nejvyšší absenci registrují školy v Žatci, kde na jednoho žáka připadá 121 zameškaných hodin.
Nejvyšší kriminalitu má Praha, nejnižší Valašské Klobouky
Další metrikou, která se významně liší dle regionů, je kriminalita. Ta sice obecně vyšších hodnot dosahuje v Karlovarském a Ústeckém kraji, nejvyšší trestnou činnost bychom ale našli v Praze. Na tisíc obyvatel zde ročně připadne 25 trestných činů, následuje Most s 24 trestnými činy na tisíc obyvatel. Naopak nejbezpečnějším prostředím, pokud jde o trestné činy, se mohou pochlubit Valašské Klobouky, kde na tisíc obyvatel připadají 4 trestné činy. Nízká kriminalita pak panuje i v Nové Pace, ve Hlinsku či v Novém Městě na Moravě. Pro žádný region by jeho současný stav neměl být determinující, příležitost ke zlepšení lze najít i tam, kde ji dlouho nikdo neviděl.