Tempo renovací je třeba ztrojnásobit

V Jednacím sále Senátu Parlamentu ČR řada významných hostů a osobností oslavila 15. narozeniny dotačního programu Nová zelená úsporám. Od roku 2009 bylo vynaloženo na energetické úspory domácností více než 106 miliard korun, došlo ke snížení emisí škodlivého oxidu uhličitého do ovzduší o 4 miliony tun a program tak představuje jeden z nejlepších příkladů v této oblasti napříč Evropou. V příštích letech však potřebujeme program dále škálovat a tempo renovací až ztrojnásobit.

Předmětem však nebylo jen bilancování nad úspěchy programu, ale také konstruktivní debata nad potřebou znásobení tempa renovací v příštích letech. Seminář společně organizoval Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR se Státním fondem životního prostředí České republiky a aliancí Šance pro budovy. „Nová zelená úsporám je velmi důležitá ukázka dobré praxe, jelikož přetrvala všechna politická seskupení. Program má navíc velice pozitivní vliv na byznys a konkurenceschopnost České republiky,“ uvedla seminář Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy.

„Program za 15 let svého fungování ukázal, že investice do energetických úspor mají pozitivní ekologický i ekonomický dopad. Je však potřeba ho nadále rozvíjet a zvyšovat tempo renovací,“ řekl Ing. Zbyněk Linhart, předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR.

15 let programu v číslech

První panel se zaměřil na makroekonomické a sociální dopady programu, jeho multiplikační efekt na české hospodářství a sociální vlivy. Ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky Ing. Petr Valdman ve své prezentaci připomněl jednotlivé etapy a klíčové milníky programu a zaměřil se na to, kam se program od svých začátků posunul. „Podpořená opatření vedla k úspoře tepelné energie z neobnovitelných zdrojů v objemu téměř 42 tisíc terajoule. To představuje ekvivalentní úsporu 1,6 milionů tun hnědého uhlí a snížení emisí škodlivého oxidu uhličitého do ovzduší o 4 miliony tun,“ zdůraznil ve své prezentaci Petr Valdman.

„Program včetně všech jeho pokračování považuji z hlediska ekonomických přínosů za příklad toho nejlepšího, co jsme tady v posledních dvaceti letech v hospodářské politice podnikli,“ zapojil se do diskuse ekonom Ing. Miroslav Zámečník.

Jak šel čas a jak to bude dál…

V druhém panelu se setkal současný ministr životního prostředí Petr Hladík se svými předchůdci Martinem Bursíkem, který stál u začátku programu, Tomášem Chalupou a Richardem Brabcem. Společně reflektovali, jak šel čas, a jakým způsobem se bude vyvíjet dál.

„V dnešní diskusi jsme s bývalými ministry životního prostředí diskutovali nejen o dosavadních letech NZÚ a jejich proměnách, ale především také o směřování programu do roku 2050. V úspěšném programu je třeba pokračovat i v dalších letech ideálně tak, abychom počet renovací ještě zvýšili,“ řekl Petr Hladík.

Význam Nové zelené úsporám, jako inovátora v dotačních programech, vyzdvihla i Louise Sunderland, ředitelka Regulatory Assistance Project, která ve svém video pozdravu z Bruselu ocenila, že program předběhl dobu v poskytování vyšších sazeb dotací a poskytování předfinancování pro domácnosti.

Poslední částí programu byla diskuse nad budoucností programu Nová zelená úsporám a renovací v České republice. O tom, jak zvýšit tempo renovací, diskutovali Radek Bedrna, Managing Director společnosti Knauf Insulation, Michael Pupala, generální ředitel, Modrá pyramida stavební spořitelna, Martin Philipp, analytik ve společnosti STEM, Petr Holub, vrchní ředitel Ministerstva životního prostředí a Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy.

V potřebě zvýšení tempa renovací panovala mezi účastníky diskuse shoda s tím, že za 15 let existence programu Nová zelená úsporám došlo k renovaci teprve 10–20 % budov. „Příštích 25 let bude představovat výzvu v podobě až trojnásobného tempa renovací, kterého by bylo ideální docílit. Toho nepůjde dosáhnout bez spolupráce napříč jednotlivými sektory počínaje průmyslem a bankami, přes výzkum, až po zapojení státu a státní správy,“ uzavírá Marta Gellová.