Velikost obce hraje klíčovou roli v kvalitě bydlení domácností

Podle výsledků Sčítání z roku 2021 se úroveň bydlení domácností v Česku zlepšila. Mezi jednotlivými typy hospodařících domácností však panují významné rozdíly ve způsobu a kvalitě bydlení. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím stáří, velikost či technickou vybavenost bytů je velikost obce a s ní úzce související skladba domovního fondu podle druhu domu.

V roce 2021 bydlela bytová domácnost v Česku nejčastěji v bytovém domě postaveném či zrekonstruovaném v 70. letech 20. století ve městě se 100 tisíci a více obyvateli. Obydlený byt měl průměrnou celkovou plochu 87,6 m² a necelé čtyři obytné místnosti. Většinou byl vybaven ústředním topením a připojen na vodovod, plyn a kanalizaci z veřejné sítě. V jedné bytové domácnosti žilo v průměru 2,26 osob, o půl osoby méně než v roce 1991.

Bytové domácnosti ve městech nad 10 tisíc obyvatel převažovaly v bytových domech, pocházejících nejčastěji ze 70. a 80. let 20. století. Nejvíce užívaly byty v osobním vlastnictví a nájemní byty. Tyto byty měly sice menší celkovou plochu, ale lepší technickou vybavenost například ústředním dálkovým vytápěním. V takových bytech žily především vícečlenné nerodinné domácnosti, jednotlivci a neúplné rodiny se závislými dětmi.

Bytové domácnosti ve venkovských obcích a menších městech do 10 tisíc obyvatel naproti tomu bydlely v bytech s výrazně nižší dostupností vodovodu, plynu a kanalizace z veřejné sítě, ale současně disponovaly nadprůměrnou celkovou plochou i nadprůměrným počtem obytných místností. Tyto domácnosti převážně žily v bytech v rodinných domech, které zároveň vlastnily. Takto bydlely zejména společně hospodařící domácnosti dvou a více rodin, bytové domácnosti tvořené dvěma a více hospodařícími domácnostmi a v menší míře i úplné rodiny se závislými dětmi.

Podrobné údaje přináší nová analytická publikace Jak bydlí domácnosti podle výsledků sčítání lidu, dostupná na webu ČSÚ a Sčítání 2021.