Obce nevyužívají investiční potenciál
Jubilejní, již šedesátý Den malých obcí se uskutečnil v Olomouci 31. října a stejný program proběhne dnes v pražské hale O2 Univerzum. Moravského setkání se zúčastnilo více než 350 starostek a starostů, kteří vyslechli obsahově bohatý program a seznámili se s nabídkou více než čtyřiceti firem, nabízejících obcím své produkty a služby.
Olomoucké tradiční setkání venkovských obcí s představiteli ústředních orgánů zahájilo zdravicemi představitelů kraje (nově zvolený hejtman Ladislav Okleštěk) i krajského města (1. náměstek primátora Otakar Bačák). K účastníků promluvili i zástupci Sdružení místních samospráv, Svazu měst a obcí a Spolku pro obnovu venkova.
Titulek tohoto článku vychází z prezentace Ministerstva financí, kterou přednesl ředitel odboru financování územních rozpočtů Miroslav Matej, který hovořil k aktuálním otázkám hospodaření obcí. Hospodaření veřejných financí je od roku 2020 v hlubokém deficitu a z hlediska celého sektoru vládních institucí působí výsledky hospodaření místních orgánů trvale od roku 2013 na snižování celkového deficitu veřejných financí. V posledních letech jde o přebytky přibližně ve výši 70 miliard korun. Stát si v současné době „nevydělá“ ani na pokrytí běžných výdajů, ale naproti tomu hospodaření obcí zaznamenává nevídané výsledky. Provozní saldo obcí se během deseti let zdvojnásobilo a přebytek rozpočtu se meziročně navýšil o 16,6 % a dosáhl letos v pololetí 42 miliard korun. Příjmy obcí rostly o 17 mld. Kč a výdaje obcí (bez Prahy) se rovněž mírně zvýšily, nedosahují však tempa růstu příjmů. Pozitivním výsledkům hospodaření však neodpovídá investiční aktivita, a to platí pro obce i pro kraje. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích územních samospráv výrazně klesnul z 27,5 % (v letech 2010–2015) na 21,3 % (v letech 2016–2023). Zejména u obcí tak pokračuje trend snižování dluhů a zvyšování jejich úspor (viz graf). Závěry z tohoto vývoje jsou zřejmé – obce (ani kraje) nejsou dlouhodobě schopné naplno využívat investiční potenciál. Tento stav trvá od velké novely zákona o rozpočtovém určení daní v roce 2013 a nevyužívání prostředků se stále zhoršuje.
Hovoří se o různých důvodech nízkých investic obcí. Patří sem určitá opatrnost zastupitelů a jejich obavy z nejasné budoucnosti. Jsou zde i politické aspekty územních orgánů, plynoucí z historické zkušenosti kritiky za „špatné“ investice, ale je to i skutečnost, že investiční cyklus přesahuje délku volebního období. Podporuje to i zdlouhavost projektové přípravy a složité právní předpisy, které komplikují časově náročné postupy – územní a stavební řízení, povolovací procesy a veřejné zakázky. Důvodem nízkých investic může být i nesprávné finanční plánování, nízká finanční gramotnost, „čekání“ na dotaci atd. Obce totiž pravidelně rozpočtují deficity a vykazují přebytky. V roce 2023 byl rozdíl mezi plánovaným výsledkem hospodaření a skutečností 88,5 mld. Kč (plán deficit 62,1 mld. Kč. a skutečnost přebytek 26,4 mld. Kč). Rozpočty obcí se podstatně liší od dosažených skutečných výsledků, a to je třeba napravit.
Dny malých obcí však zdaleka nejsou jen o jejich finančním hospodaření. Na této konferenci místních samospráv zazněly také přednášky z resortů Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Státního pozemkového úřadu a řada dalších prezentací.