Město Brno se přihlásilo k projektu řešení rovných podmínek ve vzdělávání pro děti ze sociálně vyloučených lokalit

Kvalitní a přístupné vzdělání pro všechny děti bez ohledu na jejich sociální a ekonomické zázemí je už delší dobu tématem celostátně připravovaných opatření. Školy s vysokým podílem žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí má i Brno. Na městské části Brno-sever se rozhodli přistoupit k tomuto problému aktivně. Výsledkem debat iniciovaných vedením radnice je zapojení městské části do projektu, jehož partnerem je Agentura pro sociální začleňování. Spolupráci schválilo zastupitelstvo města Brna.

V rámci městské části Brno-sever probíhá už od loňského roku široká diskuse o tzv. segregovaných školách. Této diskuse se účastní vedle samosprávy městské části také zástupci města Brna a Jihomoravského kraje, ředitelé brněnských škol s vysokým počtem žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, zástupci Romské rady Brno a dalších romských iniciativ, neziskové organizace a odborníci na problematiku rovného přístupu ke vzdělání. Od počátku je tohoto procesu účastna Agentura pro sociální začleňování, která přišla s nabídkou možnosti realizovat na území MČ Brno-sever projekt, jenž tento problém adresuje. Spolupráce našla podporu u města Brna. MČ Brno-střed zároveň projevila zájem se aktivit účastnit v roli pozorovatele.

„Cesta z chudoby a sociálního vyloučení vede pouze přes kvalitní vzdělání,“ říká Irena Matonohová, brněnská radní pro oblast školství. „Velmi ráda jsem proto podpořila městskou část Brno-sever, která za podpory Agentury pro sociální začleňování připraví systémové změny tak, aby i děti z komplikovaného prostředí měly maximální podporu,“ doplnila. Pokud se pilotní změny osvědčí, postupně by je převzaly i další městské části.

„Když jsem se v loňském roce doslechl, že jako zřizovatel podporuji segregaci ve školách, rozhodl jsem se otevřít tuto otázku na nejširším fóru neziskových organizací, zástupců romské komunity, ředitelů škol a všech, kteří k tomuto tématu chtějí něco říct. Nyní máme širokou platformu, na které věřím, že jsme schopni dosáhnout shody na tom, jak by měla a mohla vypadat tzv. brněnská cesta,“ uvedl starosta městské části Brno-sever Martin Maleček.

„Jsem velice rád, že je Agentura pro sociální začleňování od počátku účastná a ve spolupráci s níž začínáme realizovat již zmíněný projekt. Díky němu bude možné nastavit postupnou eliminaci stavu, který je v rámci celého systému obecního školství v Brně problematický a je negativně vnímaný z úrovně jak celostátní, tak i romské komunity, pedagogických sborů dotčených škol i zástupců samospráv městských částí,“ pokračuje Maleček. „Cílem by mělo být nastavit takové podmínky, aby každé dítě mělo možnost plně rozvinout svůj potenciál bez ohledu na své sociální nebo ekonomické zázemí. Je mně jasné, že cesta k tomu není a nebude jednoduchá a bude to nějakou dobu trvat. Ale to nás nesmí a nemůže odradit od toho, abychom se o to ve spolupráci se všemi zainteresovanými v maximální možné míře pokusili,“ uzavřel starosta Maleček.

V rámci projektu vznikla pracovní skupina a širší platforma, která se pravidelně schází k řešení podpory sociálně znevýhodněných dětí a zkvalitnění jejich vzdělávání, a to nejen na území MČ Brno-sever, ale v rámci celého města Brna. Ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování dochází k mapování potřeb a příležitostí ve školství v Brně. Na základě toho pak budou definována opatření pro školy, učitele i rodiny. Podle starosty Malečka je nezbytné informování a zapojení všech aktérů, tedy nejen škol a samosprávy městské části, ale i rodičů, odborníků a místních komunit.

Postoj městské části Brno-sever i záštitu brněnské radní pro školství vítá i Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně, které se vzdělávání dětí ze znevýhodněného prostředí věnuje od svého založení. „Oceňuji aktivní přístup pana starosty Malečka. Jako první na této pozici pochopil, že v daném stavu nelze setrvat a že cesta k úspěšné integraci a zlepšování soužití vede skrze kvalitní vzdělání, jemuž segregace nepomáhá. Nebude to jednoduchá cesta, ale pokud na ní bude podpora politiků, má velkou naději situaci zlepšit,“ uzavírá.

Doplňující informace

• Agentura pro sociální začleňování poskytuje podporu městské části Brno-sever v rámci projektu Desegregace vzdělávání dětí a žáků se sociálním znevýhodněním, OP JAK, registrační číslo projektu: CZ.02.02.04/00/23_018/0008472. MČ Brno-sever je jedním z jednadvaceti podpořených územních celků.
• Projekt předpokládá nastavení systémových změn v podpořených územích, které vytvoří podmínky pro zajištění podpory pro všechny děti tak, aby výsledky jejich vzdělávání nebyly ovlivněny překážkami v přístupu ke vzdělávání.
• ČR patří v rámci EU k zemím s vyšší mírou závislosti výsledků vzdělávání na socioekonomickém statusu rodiny. Proto je kladen důraz na zajištění rovných podmínek ve vzdělávání ve vztahu k těmto dětem a eliminaci závislosti výsledků vzdělávání na podmínkách, zázemí a podpoře, jakou dostávají v rodinném nebo jiném pečovatelském zázemí mimo školu.
• V zapojených územích se očekává zvýšení míry dostupnosti kvalitního vzdělávání pro děti ze sociálně vyloučených lokalit a děti ohrožené sociálním vyloučením tak, aby byl naplněn potenciál každého žáka v souladu s jeho dispozicemi. V důsledku toho dojde i ke snížení absencí dětí a žáků a předčasných odchodů ze vzdělávání.
• Předpokládáme, že v důsledku dojde ke snížení nákladů veřejných rozpočtů, neboť naplnění potenciálu všech dětí je základním předpokladem prosperity a udržitelného rozvoje celé společnosti – stabilního ekonomického a hospodářského růstu lokality/regionu. Stejně tak je cíleno na snížení rizik spojených se sociálními disparitami, jako např. polarizace a radikalizace společnosti.
• Evropská komise nedávno vyzvala Českou republiku k tomu, aby zajistila rovný přístup ke vzdělání pro všechny děti, včetně dětí z romské komunity, a účinně řešila problém nerovného zacházení ve školách. Podle Evropské komise Česká republika nedodržuje právní předpisy EU týkající se boje proti rasové a etnické diskriminaci, což vedlo k zahájení řízení pro porušení unijního práva. Česká republika má nyní dva měsíce na to, aby na výzvu reagovala a napravila zjištěné nedostatky.