Analýza potřeb měst a obcí ČR v kontextu přípravy kohezní politiky 2028+
Zpracovaná analýza má sloužit jako prvotní, výchozí podklad pro další aktivity Svazu měst a obcí ČR související s plánováním a vyjednáváním vhodného nastavení kohezní politiky ve prospěch tuzemských municipalit. Očekává se tudíž, že v následujících měsících bude analýza postupně doplňována dalšími souvisejícími aktivitami pro získání silných argumentů ve prospěch dotačních podmínek pro města a obce.
V souvislosti s tím, jak na evropské i národní úrovni začínají probíhat první úvahy a debaty o podobě kohezní politiky po roce 2028, přistoupil Svaz měst a obcí ČR k prvotní analýze potřeb tuzemských municipalit za tím účelem, aby měl dostatečnou oporou pro obhajobu zájmů obcí a měst při vyjednávání jak s národními subjekty, tak ve strukturách Evropské unie. Pro zajištění nezávislosti byl výzkum realizován týmem akademických pracovníků z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v rámci výzkumného centra Forpolis – Institut pro rozvoj společenství a sídel.
V době pořízení analýzy nejsou k dispozici žádná oficiální závazná stanoviska Evropské komise, Evropského parlamentu, Rady Evropské unie či Generálního ředitelství pro regionální politiku k podobě kohezní politiky po roce 2028, stejně jako neexistují ucelené poziční dokumenty České republiky a jejích orgánů. Přesto, zejména v rámci španělského předsednictví Rady Evropské unie (tj. druhé pololetí roku 2023) se téma budoucího programového období začíná objevovat na programu jednání různých platforem (jednotlivé pracovní skupiny Rady EU, neformální setkání ministrů, Evropský hospodářský a sociální výbor apod.). Z dostupných zdrojů se Svaz měst a obcí ČR a zpracovatelé této analýzy snaží identifikovat klíčové signály, názorové proudy a tendence, které v těchto debatách rezonují. Jedná se zejména o reflexi probíhajících demografických změn v rámci členských států Evropské unie, problematiku krizí, které jsou v současném programovém období řešeny prostřednictvím vlastních nástrojů či s podporou nástrojů kohezní politiky, otázek bydlení či digitalizace. Debaty zahrnují také témata související s budoucí kategorizací regionů, otázky urbánní agendy či způsobů řízení kohezní politiky. Tyto signály autoři promítli do designu výzkumu, ať už do realizovaného dotazníkového šetření, tak v rámci fokusních skupin.