Kvalitní a efektivní státní služba – novela služebního zákona prošla prvním čtením
Snížení byrokracie, pružnější přijímání nových zaměstnanců či úspora veřejných financí. Tyto i mnoho dalších změn přinese obsáhlá novela zákona o státní službě, kterou připravilo Ministerstvo vnitra. Hlavním záměrem novely je, aby se státní služba stala moderní, kvalitní a efektivní službou veřejnosti.
p>Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími resorty, akademickým a neziskovým
sektorem připravilo obsáhlou novelu zákona o státní službě. Ta
24. května 2024 prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Novela
kromě snížení byrokracie umožní například i pružnější přijímaní
nových zaměstnanců. Rovněž bude možné v určitých případech zaměstnat
odborníky, kteří nedisponují formálním vzděláním. Důležitá přitom bude praxe
a pracovní zkušenosti, nicméně nezbytným minimem bude vždy maturita. Vláda bude
nově rozhodovat pouze o zásadních změnách systemizace, které mají dopad na
státní rozpočet, což přispěje k pružnější reakci úřadů na personální
potřeby. Zjednoduší se také proces služebního hodnocení státních zaměstnanců. „Chceme,
aby státní služba byla službou odpovídající 21. století, uměla pružně
reagovat na aktuální trendy a poskytovala občanům kvalitní služby. V oblasti
zaměstnávání by se měla více otevřít i talentovaným a vzdělaným
zaměstnancům,“ doplnil ministr vnitra Vít Rakušan s tím, že do
státní služby budou moci nově vstoupit i absolventi univerzit z EU, EHS,
Velké Británie a Švýcarska. Diplomy z vysokých škol v těchto zemích
budou uznávány automaticky bez nutnosti nostrifikace, jako je tomu dosud.
Návrh zákona také umožní vznik nezávislé služební komise, která bude nejvyšší management chránit před politizací. Komise bude u skupiny vysokých státních úředníků rozhodovat o námitkách proti služebnímu hodnocení a ve věcech porušení služební etiky a služebních povinností. Komise, kterou jmenuje vláda, bude složena z externistů mimo státní službu, což zaručí její nestrannost při rozhodování. O porušení služebních povinností nebo o služebním hodnocení vysoce postavených státních zaměstnanců se tak již nebude rozhodovat uvnitř státní služby samotnými státními zaměstnanci, ale externími odborníky.
Novela mimo jiné přispěje i k úspoře veřejných financí v řádu desítek milionů korun. Návrh například počítá s úpravou doby, po kterou je zaměstnanec z organizačních důvodů zařazen mimo výkon služby v tzv. bazénu. Zkracuje se lhůta z šesti měsíců na tři měsíce, po kterou je zaměstnanci vyplácen plat ve výši 80 % měsíčního platu. Také se prodlužuje doba trvání služebního poměru nutného pro vznik nároku na odbytné a jeho výše se snižuje.
Oblast státní služby se pak od 1. ledna 2026 přesune z Ministerstva vnitra pod Úřad vlády ČR. Nejvyšší státní tajemník bude nově podřízený předsedovi vlády.