Celostátní finanční konference
Již dvacátá šestá Celostátní finanční konference, kterou pořádá Svaz měst a obcí ČR se konala v Clarion Congress Hotelu Prague ve dnech 30. 11. a 1. 12. Tradiční akce se věnuje problematice financování samospráv a setkávají se zde představitelé resortů se zástupci obcí a měst.
Kde jsou ty časy, kdy mezi starostky a starosty přišla téměř polovina členů vlády, aby informovali o financování jednotlivých odvětví, povzdechla si řada pamětníků. Budiž však omluvou, zejména pro ministra financí, že ve stejném čase Sněmovna jednala o státním rozpočtu. Ten byl také součástí prvního bloku jednání, které se zaměřilo na téma: Stát obcím, obce státu.
Úsporná opatření představitelé samospráv chápou, ale vadí jim, že konsolidační balíček byl předložen bez potřebných konzultací s potřebným předstihem. Výhrady obcí směřují především k trvale nastolovanému námětu rušení malých obcí cestou jejich slučování. Jsou to především hlasy makroekonomů, kteří ve velkém počtu malých obcí logicky vidí neefektivitu roztříštěnosti systému a spočítali úsporu 8–10 miliard korun při zrušení obcí do tisíce obyvatel. Naštěstí ryze ekonomický pohled není jediným hlediskem při posuzování uspořádání veřejné správy v území. Vláda nebude rušit malé obce, ale bude vytvářet lepší podmínky pro vzájemnou spolupráci obcí. Je to i v souladu s doporučením analýzy OECD, která několikrát poukázala na potřebu posílit meziobecní spolupráci v celé zemi a silnější pobídky ze strany národní a regionální úrovně.
Otevíráme rozpočtové určení daní
Podle tiskové zprávy SMO ČR program prvního dne XXVI. celostátní finanční konference přinesl kromě řady odborných informací i jednoznačný postoj svazových představitelů k současné politické i hospodářské situaci. „Vzali jsme na vědomí konsolidační balíček, byť jeho příprava se diametrálně lišila od partnerské spolupráce dvou rovnocenných partnerů,“ uvádí místopředseda SMO ČR a primátor města Olomouc Miroslav Žbánek a pokračuje: „Opravdu si nechceme zvykat na situaci, kdy se vládní novinky dozvídáme z médií. A nechceme již poslouchat vládní mantru, že obce mají přebytky na účtech. Bez těch našetřených peněz bychom těžko zvládli covidovou epidemii, energetickou či uprchlickou krizi.“
Otázku rozpočtového určení daní (RUD) otevřel Tibor Švec, předseda pracovní skupiny k RUD SMO ČR a starosta obce Vestec. „Nevíme přesně, co chceme, za to přesně víme, co nechceme, rozhodujeme se na základě negativismu,“ říká Tibor Švec a pokračuje: „Obcím chybí motivace, a to jak v zastupitelstvech, tak i u starostů. Jediným motivačním prvkem, kterým obce mohou posílit svou finanční nezávislost v rámci rozpočtového určení daní, je 1,5 % daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.“
Stávající systém RUD nerespektuje současnou situaci měst zejména nad 30 tisíc obyvatel, která plní funkci regionálních center, ale objem finančních prostředků získávají jen podle počtu svých obyvatel. Zdeněk Pištora, místopředseda SMO ČR a starosta města Postoloprty, doplňuje: „Kromě nižšího podílu z RUD dopadne na samosprávy také ponížení příspěvku na přenesenou působnost. Takže dluh, který u nás stát již má, se bude nadále prohlubovat.“
Česká republika ratifikovala Evropskou Chartu Místních samospráv vyjma několika článků. Právě ty jsou však pro samostatnost samospráv stěžejní. „Jednoznačně požadujeme ratifikaci zbylých článků Evropské Charty Místní samosprávy obdobně jako mají v jiných evropských zemích, např. v Rakousku,“ zdůrazňuje Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek a také místopředseda Svazu. „Tyto články garantují obcím pravidelné konzultace a partnerský přístup s vládou. Prostřednictvím těchto konzultací si obce mohou vyjednat adekvátní finanční příjmy. Zároveň chceme jednat o systémové změně RUD s posílením motivační složky pro obce a města a zohledněním potřeb pro města nad 30 tis. obyvatel.“
Budoucnost veřejných investic
Druhý programový blok s názvem Budoucnost veřejných investic po úvodu věnovaném veřejným financím a jejich výhledu v nejisté době, se v druhé části zaměřil na dostupné bydlení.
Třetí, závěrečný blok konference nazvaný Ekonomický potenciál obce probíhal v druhém jednacím dnu a byl rozdělen na dvě části. První s názvem Tajemná hra čísel se zaměřil především na finanční rezervy obcí, optimalizaci jejich příjmů, finanční ukazatele atd. Pro přípravu návrhu rozpočtů na další rok bylo obcím doporučeno zásadně nepodstřelovat daňové příjmy, což by mohlo vést k zbytečnému nevyužití finančních zdrojů. V druhé části závěrečného bloku se účastníci věnovali finančním zdrojům obcí.
Poslední vystoupení starosty města Aš na téma „podpora lokální ekonomiky v pohraničí“ dávám právem do uvozovek. Naše nejzápadnější město je doslova v krizi. Prosperita našeho souseda odčerpává nejen pracovní síly, více než 40 % obyvatel města pracuje v Německu, do Bavorska jezdí všichni nakupovat a nižší jsou tam i ceny nemovitostí doprovázené významnou finanční podporou při přesídlení. A k tomu již dochází. Zástupcům města se nedostává slyšení při snaze problematiku řešit.
Bohužel, obdobné hlasy se ozvaly i od zástupců obcí z Osoblažska v polském pohraničí. Smutná tečka za jinak úspěšnou konferencí.