Opatření pro efektivnější revitalizaci brownfieldů
Efektivní regenerace brownfieldů není bez aktivní podpory veřejného sektoru možná. Vyplývá to z Komplexní analýzy podpory revitalizace brownfieldů, kterou zpracovala agentura CzechInvest. Dokument odhaluje slabá místa současného systému a navrhuje celkem 37 opatření pro efektivnější a účinnější obnovu brownfieldových lokalit.
„Brownfieldy v Česku představují velký potenciál pro ekonomický rozvoj. V současnosti chátrající a nevyužívaná území se mohou stát klíčovým katalyzátorem pro obnovu a transformaci prostředí. Zatímco v některých zemích se podařilo tuto příležitost využít, u nás se setkáváme s řadou problémů, které efektivní regeneraci brownfieldů stále ještě brzdí. I proto jsme v rámci příprav této analýzy spolupracovali s celou řadou odborníků a aktérů jak z veřejného, tak i soukromého sektoru, abychom vzájemně diskutovali jejich potřeby a záměry. Jen s koordinovaným úsilím všech těchto aktérů totiž bude možné dosáhnout v příštích letech udržitelné regenerace brownfieldů v Česku,“ říká Petr Očko, generální ředitel agentury CzechInvest.
Agentura CzechInvest připravila návrh řešení současné situace v Komplexní analýze podpory revitalizace brownfieldů, která se stane zásadním podkladem pro tvorbu nové Národní strategie regenerací brownfieldů po roce 2024. V analýze je navrženo celkem 37 opatření s různou mírou náročnosti i výší nákladů na zavedení do praxe. Ty by měly v konečném důsledky pomoct ke zefektivnění revitalizace brownfieldů v Česku. Patří mezi ně například spuštění daňových pobídek při realizaci investičního projektu na brownfieldu nebo zavedení veřejného developera, resp. pozemkové banky do praxe. Tato instituce by se měla zaměřit především na přípravu rozsáhlých brownfieldů a jejich následné zatraktivnění pro soukromý kapitál, který by na přípravu navázal realizací samotného developmentu v dané lokalitě. Prvnímu takovému příkladu, Strategickému podnikatelskému parku v Líních u Plzně, se věnuje divize Land Development, která vzniká v rámci agentury CzechInvest právě k výše popsaným účelům.
Analýza mimo jiné přichází s modelem hodnocení rozvojového potenciálu brownfieldů, které rozděluje do 3 kategorií. Tento model vychází ze socioekonomických faktorů a jeho hlavním přínosem je možnost efektivně zacílit veřejné intervence, protože každá kategorie vyžaduje jinou intenzitu i formu veřejné podpory. Dále shrnuje zásadní překážky pro revitalizaci brownfieldů v systému územního plánování a navrhuje celou řadu možností, jak v rámci tvorby územních plánů zvýšit potenciál výstavby na brownfieldech oproti greenfieldům.
„Zejména veřejné subjekty, jako města nebo obce, ocení návrh na finanční podporu projektové a předprojektové přípravy. Ta činí městům často značné problémy. Hlavně menší obce si nemohou dovolit investovat stovky tisíc z vlastních zdrojů na studie proveditelnosti a projektové dokumentace, aniž by měly jistotu, že dotaci nakonec získají. Přicházejí tak o možnost dotační programy využít a často marně hledají jiné cesty k oživení jejich brownfieldů,“ říká Radovan Baloun, ředitel Odboru podnikatelské lokalizace CzechInvestu.
Analýza navrhovaných opatření
uvádí u každého opatření jeho náročnost při implementaci, rámcově výši nákladů (při zavedení i při provozu) a vliv zavedeného opatření na další segmenty veřejných politik. Celkem 37 navrhovaných opatření se člení do oblasti organizační, daňové a finanční podpory a územního plánování.
1. Organizační
- 1.1 Zavedení jednotné definice brownfieldů
- 1.2 Zavedení brownfieldu jako druhu pozemku do Katastru nemovitostí
- 1.3 Zavedení definice brownfieldů do prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu
- 1.4 Aktivizace pracovní skupiny Brownfieldy a propojení na jednotky brownfieldů na krajích
- 1.5 Aktualizace Národní databáze brownfieldů
- 1.6.a Vytvoření Divize pro přípravu podnikatelských ploch CzechInvest
- 1.6.b Rozšíření činnosti Divize i na přípravu strategických zón pro obytný development
- 1.7 Vytvoření fondu, resp. kapitoly fondu, který bude sloužit pro dlouhodobou podporu revitalizace brownfieldů
- 1.8 Vytvoření krajských, případně i městských veřejných developerů
- 1.9 Vytvoření, resp. rozvoj krajských organizací, které budou poskytovat, pomoc obcím při revitalizaci brownfieldů
- 1.10 Integrace maxima činností a kompetencí v oblasti revitalizace brownfieldů v rámci jednoho resortu
- 1.11 Vytvoření jedné státní organizace založené více resorty, která by řešila problematiku brownfieldů
- 1.12 Pomoc veřejným subjektům v předprojektové a projektové přípravě
- 1.13 Vytvoření katalogu možností financování revitalizace brownfieldů a (procesních) příkladů dobré praxe
- 1.14 Využívání dobrovolných svazků obcí a místních akčních skupin
- 1.15 Zavedení bonifikace dotačních projektů, které jsou realizovány na brownfieldech
2. Daně a finanční podpora
- 2.1 Vytvoření dlouhodobě udržitelného systému finanční podpory revitalizace brownfieldů na národní úrovni
- 2.2.a Zavedení zvláštní sazby daně z nemovitých věcí pro brownfieldy
- 2.2.b Případně převádění pozemků brownfieldů do kategorie stavebních pozemků
- 2.2.c Možnosti provázání místního koeficientu daně z nemovitých věcí s definicí brownfieldu
- 2.3 Zvýšení poplatků za odnětí ze ZPF
- 2.4 Zavedení sazby poplatku za odnětí ze ZPF i pro přeměnu orné půdy a trvalých travních porostů na plochy zahrad
- 2.5 Využívání výnosů z poplatků za odnětí ze ZPF pro podporu revitalizace brownfieldů
- 2.6 Zavedení daňových pobídek/slev na dani pro aktivity revitalizace brownfieldů
- 2.7 Změna rozpočtového určení daní směřující k provázání daňových příjmů obcí s daňovými odvody podnikatelů s provozovnami na jejich území
- 2.8 Nastavovat podmínky podpory podle důkladné analýzy absorpční kapacity
- 2.9 Dlouhodobá podpora revitalizace brownfieldů na všechna funkční využití
- 2.10 Podpora v celém procesu revitalizace brownfieldů
- 2.11 Podpora jak formou finančních nástrojů, tak dotací
- 2.12 Podpora rekultivací
- 2.13 Podpora pro podnikatele, zejména malé a střední podniky
3. Územní plánování
- 3.1 Upřesnění pojmu plocha nebo koridor nadmístního významu
- 3.2 Intenzivnější zapracování téma brownfieldů do ÚPD na všech úrovních
- 3.3 Důsledné využívání všech nástrojů územního plánování
- 3.4 Zavedení nových podmínek změn v území
- 3.5 Zefektivnění a urychlení procesu přípravy a schvalování nových ÚPD a změny ÚPD
- 3.6 Pořizování územních studií pro rozsáhlejší rozvojové/transformační zóny jako celek
- 3.7 Vyšší flexibilita funkčního využití území
- 3.8 Dílčí rozvolnění pravidel regulačního plánu
- 3.9 V dlouhodobém výhledu zavedení přístupu „Zero net artificialisation“