Salaspils – příkladná spolupráce veřejného a soukromého sektoru v Lotyšsku
V lotyšském městě Salaspilis příkladně funguje spolupráce veřejného, podnikatelského i občanského sektoru při plánování rozvoje města a rozhodovacích procesech v něm. Výsledkem je spokojenost všech, kteří ve městě žijí a pracují a viditelný udržitelný rozvoj.
Zástupci Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR se v prosinci loňského roku navštívili výroční sněmu partnerské Lotyšské asociace výkonných ředitelů měst a obcí (LPIA). Sněm se uskutečnil ve městě Salaspils nedaleko Rigy. Kromě vyhodnocení výsledků práce LPIA v roce 2016 a schválení plánu činnosti této profesní asociace byly součástí sekání odborné semináře na téma ochrana přírody a krajiny a péče o stromy a zejména prezentace místní dobré praxe v oblasti přípravy a realizace rozvoje města a spolupráce s podnikatelským sektorem při naplňování plánů rozvoje města. Po přednáškách na uvedené téma mělo na 150 účastníků akce možnost vidět konkrétní realizace přímo na místě. Protože tyto disciplíny zvládá uvedené město na velmi vysoké úrovni, chceme se o nabyté zkušenosti podělit i se čtenáři našeho časopisu.
Nejprve stručně o Lotyšsku
Země se nachází na východním pobřeží Baltského moře mezi Estonskem a Litvou, společnou hranici má i s Ruskem a Běloruskem. Na rozloze o cca 20 % menší než Česká republika žijí necelé 2 miliony obyvatel. Na místní úrovni je v Lotyšsku dnes, po územní reformě z roku 2008, 9 statutárních měst včetně hlavního města Rigy a 110 dalších celků – měst a sloučených obcí, tzv. „novads“. V Lotyšsku je výrazná národnostní menšina Rusů 40 % (v Rize dokonce cca 60 % obyvatelstva), tomu odpovídá i složení parlamentu, kde ze 100 křesel má proruská postkomunistická strana 40 z nich.
Salaspils je jedno z větších měst v Lotyšsku, leží v těsném sousedství zhruba 30 km od Rigy a žije v něm okolo 23 tisíc obyvatel. Trpí typickými problémy satelitního města – obyvatelé dojíždí za prací do hlavního města, kde sídlí i většina zaměstnavatelů a kam tito zaměstnavatelé odvádějí daně ze svých příjmů (obdoba naší DPPO). Pro Salaspils zůstávají daňové výnosy od obyvatel (DPFO), od místních podniků již v mnohem menší míře. Město se přesto snaží se o maximální samostatnost a nezávislost na hlavním městě.
Ekonomiku města táhnou zejména dvě elektrárny – velká vodní elektrárna na největší lotyšské řece Daugavě a dále plynová elektrárna s kogenerační jednotkou. Salaspils se již za minulého režimu stalo sídlem několika státních vědeckých institutů – fyzikálního, biologického a zemědělského, město se snaží se střídavými úspěchy bojovat za jejich zachování na tomto místě a za jejich rozvoj. Přestože jde o státní organizace, přinášejí městu prospěch ekonomický i z hlediska zaměstnanosti.
Ve městě je velmi nízký věkový průměr obyvatelstva – mnoho starších obyvatel se vystěhovalo do Rigy nebo do zahraničí, hodně mladých rodin s dětmi se naopak z hlavního města, kde pracují, přestěhovalo sem „na venkov“. Město proto musí zajišťovat poměrně intenzivní rozvoj dalších mateřských a základní škol, dětských hřišť a sportovišť.
Financování měst a obcí
Rozpočty lotyšských měst jsou mnohem vyšší, než u českých měst a obcí, města v Lotyšsku dostávají vyšší část z daňových výnosů státu. Města však z rozpočtu hradí i výdaje, které v ČR platí stát (přímo nebo přes rozpočty krajů či jiné rozpočty). Lotyšská města proto hradí kompletní základní školství včetně investic a platů školským pracovníkům, částečně zdravotnické služby a zařízení, sociální péči, dopravu apod. Mají omezené možnosti získat státní dotace, resp. dotace ze státního rozpočtu zde existují pouze minimálně. Všechny subjekty v Lotyšsku naopak umí velmi dobře čerpat podporu ze strukturálních fondů EU, částečně i díky jednodušší administraci na národní úrovni.
Rozpočet města Salaspils je cca 31 mil. eur, z toho na zastupitelstvo, úřad a správu města jde 6 %. Město nadstandardně zapojuje veřejnost, podnikatelský i neziskový sektor do plánovacích a částečně i rozhodovacích procesů – společně definují hlavní problémy, návrhy řešení, prioritní projekty a další cíle.
Komunitní plánování
V rámci komunitního plánování vymezilo 10 velkých rozvojových zón. Pro realizaci rozvoje spolupracuje s místními podnikateli i veřejností. Periodicky vybere na časově omezenou dobu formou veřejného výběrového řízení tři společnosti, hlavním kritériem je kvalita a vztah k městu, které mají na starost koordinaci spolupráce s podnikatelským sektorem.
Pro plánování a rozhodování je zřízen samostatný institut rozvoje, který pracuje v součinnosti s komisí pro rozvoj, jež zahrnuje zástupce města, podnikatelů i veřejnosti. Institut rozvoje komunitním způsobem připraví návrh záměrů rozvojových projektů, které následně předá městu ke schválení. Samospráva města pak většinou takto připravené záměry akceptuje a schválí k realizaci. Pro realizaci plánů rozvoje má vytvořen městský rozvojový investiční fond, který naplňuje z daňových příjmů od místních podnikatelských subjektů.
Tímto způsobem byly realizovány konkrétní projekty, např. optické sítě, místní a účelové komunikace, technická infrastruktura (kanalizace, vodovod, nízké napětí apod.), dětská i sportovní hřiště či revitalizace ploch veřejné zeleně a oddechových ploch.
Podpora podnikání
Město naopak poskytuje i velkou podporu místního podnikání – pomáhá místním firmám i živnostníkům při získávání dotací z evropských a národních zdrojů, umožňuje využití uvedeného rozvojového investičního fondu, nastavuje kritéria pro zadávání zakázek místním podnikatelům.
Přímo ve městě jsou vidět výsledky této práce téměř v živém přenosu – rozvíjejí se místní podniky, ty zase podporují například mládežnický sport a kulturu. Některé zavedené postupy jsou jednodušší, některé složitější, ale většina z nich je celkem bez problémů uplatnitelná i v podmínkách měst a obcí České republiky.