Spolupráce obcí ve Franci vrcholí – od ledna už jen Velká Paříž
Meziobecní spolupráce ve Francii postoupila do další úrovně, zákonem stanovených metropolí, které vycházejí z původních sdružení v okolí velkých měst. Od ledna jich funguje dvanáct, Paříž a Marseille se mají připojit v roce 2016.
Metropole dané zákonem
Rozdrobenost francouzských obcí a nevýhody z ní plynoucí se snaží francouzské vlády řešit již několik desetiletí. Postupnou podporou meziobecní spolupráce (včetně finanční) došlo k vytvoření struktur sdružení, které zahrnují v podstatě všechny obce. Společné zajišťování kompetencí jako je svoz a odstraňování odpadu, ekonomický rozvoj či koordinace nabídky školních zařízení lze hodnotit jako úspěšné.
V prosinci 2010 byla zákonem posílena role sdružení v okolí velkých měst, také s důrazem na jejich vliv na rozvoj celého regionu. Zákon z ledna 2014 pak upřesnil jejich statut a vymezil vztahy vůči ostatním stupňům samosprávy a státní správy.
V první etapě k 1. lednu 2015 vzniklo deset „běžných“ metropolí v okolí měst Rennes, Bordeaux, Toulouse, Nantes, Brest, Lille, Rouen, Grenoble, Strasbourg et Montpellier. Běžných proto, že kopírují dřívější sdružení meziobecní spolupráce a nezahrnují kompetence jiných úrovní samosprávy. Do stejné kategorie se dostala také metropole v okolí města Nice, která existovala již dříve na základě jiného zákona.
„Zvláštní“ postavení pak mají metropole Lyon, Aix-Marseille a Grand Paris.
Již existující Lyon
Metropole Lyon vznikla již k 1. lednu letošního roku spojením 59 obcí (1,3 mil. obyvatel), pro které zároveň zajišťuje pravomoci departamentu. Pro zbývajících 228 obcí departementu zůstává rozdělení kompetencí neměnné. S ohledem na rozsáhlou změnu, umožňuje zvláštní webová aplikace rozlišit příslušnost jednotlivých obcí k metropoli či departamentu.
Metropole se stala územně samosprávným celkem, který řídí zastupitelstvo v počtu 165 členů. Provizorně do roku 2020 jde o stejné zastupitele, kteří byli zvoleni do původních orgánů obce či departementu. Právě návaznost mandátů má smysl, neboť ve stejné oblasti již dříve fungovalo městské společenství, které některé svěřené kompetence zajišťovalo. Novinkou je přidružení kompetencí departementálních, tedy zejména sociální služby.
Konkrétně metropole zajišťuje ekonomický rozvoj, podporu vzdělávání, kultury a volného času, svoz odpadů, provoz vodohospodářské infrastruktury, sociální služby, aktivity v oblasti životního prostředí – zjednodušeně řečeno, všechny bývalé kompetence obou zaniklých úrovní.
Financování výdajů by mělo probíhat z 65 % daňovými příjmy (ve Francii existují skutečné místní daně, o jejichž reformě se již mnoho let uvažuje), 25 % mají tvořit dotace a 10 % nedaňové příjmy. V letošním roce jde zatím spíše jen o transfery z rozpočtu původního městského společenství.
Paříž v přípravě
Jakkoliv je Lyon významné město, Paříž je Paříž. Také proto se příprava Metropole Velké Paříže několikrát odkládala. Nyní se zdá, že termín leden 2016 přeci jen platí. V materiálech podporující vznik metropole se skloňuje potřeba velkého města na úrovni Londýna nebo New Yorku. Zdůrazňuje se především předpokládané zlepšení hromadné dopravy, výstavba nových bytů, podpora podnikání a tvorby nových pracovních míst.
Nová metropole Velké Paříže bude zahrnovat 125 obcí, tři departamenty s téměř sedmi miliony obyvatel. Nahradí také celkem 19 sdružení meziobecní spolupráce, která aplikovala vlastní daně. Navíc dalších 45 obcí na okraji budoucího území se může rozhodnout, zda se chtějí stát součástí metropole.
Opět se předpokládá převzetí veškerých obecních a převážné většiny departamentální kompetencí. Metropolitní zastupitelstvo by mělo mít na 330 členů (z každé obce po jednom a pak další za každých 25 tis. obyvatel). Metropole se bude dělit na teritoria, poradní orgány s nejméně 300 tis. obyvateli, v nichž mají působit zastupitelstva složená ze zástupců členských obcí. Rozdělení území na teritoria a sídla teritorií stanoví samostatné nařízení. Jednou ročně se pak předpokládá setkání starostů všech obcí, kde by se měly projednávat a hodnotit jednotlivé aktivity. Metropole musí rovněž vytvořit regionální plán spolupráce se zbývajícími departamenty.
Přípravu vzniku metropole zastřešuje zvláštní skupina složená z regionálního prefekta (nejvyššího státního úředníka v regionu), předsedu pařížského sdružení meziobecní spolupráce a úředníky ministerstva vnitra a decentralizace. Hlavní úkol skupiny spočívá ve vytvoření konkrétních podkladů zahrnujících analýzu současného stavu, dále nastavení finančních vazeb ve vztahu k ostatním veřejným rozpočtům a rovněž zajišťuje propagaci nové jednotky.
Metropole Aix-Marseille-Provence
Obdobně vrcholí přípravy vzniku metropole Aix-Marseille-Provence, jejíž vznik se také předpokládá na začátku roku 2016. Zde bude začleněno 83 obcí, které má v zastupitelstvu metropole reprezentovat 239 zastupitelů. Rovněž u této jihofrancouzské metropole dojde k rozdělení na teritoria, jež mají kopírovat dnešní sdružení meziobecní spolupráce.
Ačkoliv již dnes existuje posílená spolupráce mezi městy Aix en Provence a Marseille, například společná univerzita, charakter velkého přístavního města s historicky početnou arabskou komunitou a okolních spíše středostavovských obcí a městeček se liší. Přípravné dokumenty proto často zmiňují solidaritu, rovnoměrnější rozložení nabídky sociálních služeb a jejich uživatelů.
V minulosti proběhla v některých obcích v okolí Marseille referenda o vstupu do sdružení meziobecní spolupráce s velkým sousedem, většinou s negativním výsledkem. Existovala zde proto účelově malá sdružení, která splňovala podmínky pro spolupráci tak, aby nemohlo dojít k přiřazení k Marseille. Bez zákonné povinnosti by patrně k začlenění některých obcí nikdy nedošlo.
Autorka pobývala v rámci doktorského studia ve Francii, a proto situaci v této zemi dlouhodobě sleduje. Je přesvědčena, že francouzská zkušenost poskytuje České republice vhodně příklady, ale také ukázky slepých cest.